Vtipy o zdraví a nemocích

„Pane Bože!” spráskla ruce sestřička na příjmu psychiatrické kliniky.
Nový pacient: „Ano, dcero?”

Proc se říká, že čáp nosí děti?
Protože z komínu vidí kdo, kde, s kým a kdy.

Pacientka v ústavu pro duševně choré jedince si přijde stěžovat panu doktorovi: „Pane doktore, snažně vás prosím, dejte mě na jiný pokoj.”
„A proč?” diví se psychiatr.
„Moje sousedka každou noc strká prsty do elektrické zásuvky a při tom křičí: Jsem lampa! Jsem lampa... A vždyť vy moc dobře víte, že já, když svítí lampa, nemůžu spát!”

Jede sanitka a v ní řidič, doktor, sestřička a student na praxi. Jedou a najednou zničehonic řidič pustí volant a chytá se křečovitě rukama za krk. Dusí se, oči má někde na čele. Sestřička popadne lékárničku a praští řidiče do hlavy. Tomu hned záchvat přestává, chytá volant a jedou dál.
Najednou doktor padá na podlahu, chytá se v křeči za krk, válí se po zemi a dusí se. Sestřička zas popadne lékárničku a praští ho do hlavy. Doktor se hned zvedne, sedne si a jedou dál, jako kdyby se nic nestalo.
Student se celý v šoku obrací na doktora: „Jsem ve třetím ročníku a znám jenom teorii, žádná praxe, ale v životě jsem neslyšel o takových symptomech a metody léčby jsou natolik zvláštní, že jsem totálně zmatený. Můžete mi to aspoň trochu vysvětlit?!”
A doktor flegmaticky odpovídá: „To neřeš, sestřičce se včera oběsil manžel, tak si z ní děláme srandu...”

„Má ten doktor, co mě bude operovat, nějaké zkušenosti, sestři?”
„Samozřejmě, před týdnem ho k nám po čtyřiceti letech přeřadili z márnice.”

Pacient vejde do ordinace psychiatra a povídá: „Doktore, musíte mi pomoci. Jsem schizofrenní.”
„Nebojte se... my čtyři to určitě zvládneme.”

Blázni si koupí pytlíček bonbónů. Jak tak cucají, jeden se smutně podívá na oblohu a prosí ostatní: „Dejte nebi taky jeden, ať se tolik nemračí.”

Do čekárny přijde pán se strašně vypouklým břichem.
„Pane, snad nejste těhotnej?!” spráskne ruce nemocná stařenka.
„Co vás nemá, mám chřipku! A jestli myslíte to dole, tak to je moje chlouba - můj dlouholetý pivní pupek!”

Zubař povídá pacientce: „Nemusíte tolik otevírat ústa.”
„Ale vždyť jste říkal, že do nich musíte s kleštěmi,” diví se žena.
„Ovšem,” odvětí dentista. „Ale já zůstávám venku!”

Dva kamarádi na kožním: „S čím tam jdeš?”
„Ále, žaludeční vředy.”
„Prosím tě? A co děláš tady?”
V tom se otevřou dveře do ordinace a sestřička povídá: „Tak ten pán s tím vředem na žaludu může jít dál.”