Vtipy o zdraví a nemocích

Z operačního sálu vyjde unavený doktor, na lavičce ho čeká zkroušený mladý muž.
„Pane, vaši ženu se nám podařilo stabilizovat. Bohužel, upadla do kómatu a v takových případech je prognóza i na několik desítek roků. Manželce budete muset třikrát denně podávat umělou výživu hadičkou, vždy po pár hodinách ji musíte otočit, aby nedocházelo k proleženinám, měnit jí savé vložky na malou potřebu, umývat ji po velké a při tom k ní něžně a laskavě mluvit, protože je celkem možné, že bude všechno vnímat a slyšet. Po dvaceti letech se může stát, že se na chvilku probere, otevře oči, pozná vás, usměje se a znovu upadne do kómatu na dalších dvacet let.”
Doktor chvíli pozoruje mladého muže, jak postupně bledne, zelená a jinak mění barvy. Potom ho kamarádsky poplácá po zádech a říká: „Nebojte se! To byl jen žert. Nepřežila to...”

Jeden hluchoněmý pán si přečetl v novinách inzerát: „Naučíme hluchoněmé mluvit. Třítýdenní kurz, garantujeme výsledky.”
Ačkoliv se mu to zdálo podezřelé, rozhodl se, že pokusí své štěstí. Dostavil se na určené místo, zaplatil a byl uveden k pánovi v bílém plášti. Ten mu s úsměvem potřásl rukou a znakovou řečí mu dal následující instrukce: „Dobrý den. Toto je první den našeho kurzu. Postavte se doprostřed místnosti, nohy asi půl metru od sebe, ruce u těla a zavřete oči.”
Chlápek se tedy rozkročí, připaží a zavře oči. Nato ho rádobydoktor s pořádným nápřahem kopne do rozkroku a chlápek zařve: „Áááá!”
Lékař se usmívá a znakuje mu: „Krásné. Přijďte zítra a naučíme vás bé!”

Doktor se ptá pacienta: „Kouříte?”
„Ne.”
„Pijete?”
„Ne.”
„Máte alespoň nějakou vášeň?”
„Nooo, hraju občas pexeso.”
„Tak přestaňte hrát pexeso.”

U lékaře: „Je mi líto, pane Vaněk, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat.”
„Díky Bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít!”

Z pohlednice propuštěného pacienta: „Srdečně pozdravuji pana primáře a ostatní blázny.”

Host v ústavu pro tělesně postižené: „Líbí se mi váš smysl pro humor.”
„A kdo by se nesmál, když mám dvě bránice?”

„Pane doktore, co mám dělat, nerostou mi fousy?”
„To je v pořádku, vždyť jste žena.”
„Co? Ještě navíc jsem žena?”

„Pane doktore, pane doktore, moje stará si zlomila nohu!”
„A v kterých místech?”
„Mezi záchodem a koupelnou...”

Po těžké operaci se ptají pacientovi příbuzní chirurga: „Tak co, pane doktore? Už procitnul?”
Lékař nemá to srdce, aby jim řekl pravdu, a tak jen lehce kývne.
„A kdo ho ošetřuje?”
„Svatý Petr.”

Proč musí mít v kocourkovské nemocnici všichni pacienti při operaci bílý oděv?
Aby chirurg věděl, jestli jim odněkud nestříká krev!