Vtipy o zdraví a nemocích

„Pane doktore, můj manžel se velmi nachladil, co mám dělat?”
„Musí hodně pít a odpočívat.”
„No, jestli tohle funguje, tak skutečně nechápu, jak vůbec mohl onemocnět.”

„Kolik vážíte?” ptá se lékař pacienta.
„60 kilo.”
Doktor se ptá dál: „Jakou jste měl nejvyšší váhu?”
„72 kilo.”
„A nejnižší?” zajímá se Mudr.
„Tři kila sedmdesát.”

K doktorovi přijde drvoštěp, co si nešťastnou náhodou usekl nohu. Tak tam stojí před doktorem s nohou v podpaždí a po chvíli se zeptá: „Myslíte, že budu ještě někdy moct chodit?”
Doktor na to: „To vám zatím nemůžu slíbit. Nejdřív vás s tou nohou musím poslat na rentgen, abych měl jistotu, že se nejedná o žádnou zlomeninu.”

Pan Gut přijde k doktorovi a stěžuje si, že ho strašně bolí dáseň. Doktor se mu podívá do pusy a povídá: „Tak to máme jednu velkou aftu.”
Pan Gut vyskočí: „Ale já si nic neobjednával!”

Pepa má potíže s pomočováním, a tak mu doktor poradí, aby si na něho navlékl hadici a tu vystrčil z okna. Příště Pepa přijde v černém a na dotaz proč odpovídá: „Manželka se v noci vzbudila, hledala konec a vypadla z pátého patra!”

Manžel přišel domů a v předsíni se mu vrhla okolo krku jeho vzlykající žena.
„Co se ti stalo, miláčku? Co ti kdo udělal?”
„Lékárník, já jsem mu volala a on mě hrozně urazil.”
Muž neváhal, oblékl se a šel do lékárny: „Vy jste urazil mou ženu. Žádám vaši omluvu, nebo vám rozbiju hubu,” zařval na lékárníka.
A ten odpověděl: „Počkejte, počkejte, než uděláte nějakou hloupost, vyslechněte mě!”
„No, poslouchám!”
„Podívejte se, pane, já jsem lékárník. Já jsem dneska ráno zaspal. Bez snídaně jsem spěchal k autu a u auta jsem si vzpomněl, že jsem doma nechal klíče. Ovšem jak jsem spěchal, tak ty klíče od domu jsem si zabouchl v bytě. Vzpomněl jsem si, že ještě jedny náhradní mám v autě. Rozbil jsem okénko u auta. Začal hledat klíče. V tom okamžiku mě sbalili policajti, protože si mysleli, že to auto chci vykrást. Musel jsem je dlouho přesvědčovat, že to je moje auto a teprve když jsem jim ukázal doklady, pustili mě. Pak jsem si došel pro klíče, jel jsem do práce. Ovšem chytili mě další policajti a dostal jsem pokutu, že jsem jel rychle. Pak mi praskla pneumatika, neměl jsem rezervu. Prostě, zkrátím to, pane, unavený, špinavý, naštvaný, jsem přišel pozdě do lékárny, tam mě šéf seřval, strhl mi prémie. Pak mě nechal za trest vytírat lékárnu a tu náhle zazvonil telefon. Já jsem si nevšiml zásuvky nad svou hlavou a ještě jsem se šeredně praštil, když jsem ten telefon zvedal. Na druhém konci byla vaše žena a měla dotaz. Chtěla vědět, jak se používá rektální teploměr. A věřte mně, pane, Bůh je můj svědek, jenom jsem jí poradil, co s ním!”

Přijde chlápek k doktorovi a říká mu: „Pane doktore, musíte mi něco předepsat, já mám strašný problémy s usínáním, mně se furt honí hlavou tolik myšlenek, že nemůžu usnout.”
„Tak já vám předepíšu k užívání ricinový olej.”
„A myslíte, že to pomůže, pane doktore? Už se mně nebude honit hlavou před spaním tolik myšlenek?”
„Jistý je, že se vám bude hlavou honit pouze jedna myšlenka.”
„A jaká, pane doktore?”
„Abyste se nepos...”

Pacient se dušuje: „Doktore, vy nemůžete vědět, co to je, když vám bratr přebere sestru!”

Psychiatr Chocholoušek obchází své ovečky a narazí na nedávno přijatého blázna, kterého ještě moc nezná. Představí se mu, usměje se na něj a zeptá se ho: „A vy jste kdo?”
„Já jsem Nabíječka,” představí se duševně chorý.
„Takže byste mi, pane Nabíječka, mohl nabít mobil, jestli se nemýlím?” vyzvídá doktor Chocholoušek.
Nabíječka se zlověstně zamračí: „To bych teda nemohl... Ale jestli ještě někdy budete mít podobné keci, tak vám nabiju kokos!”

„Co jsem začal pracovat na poloviční úvazek, mám to doma jako ze škatulky,” chlubí se přátelům svobodný gynekolog.