Vtipy o vojácích a válce

„Pánové, jaké má voják nervy?” tázal se učitel na vojenském gymnáziu.
„Nervy na pochodu.”

Kolik stojí v Iráku bomba?
Nic, válí se tam všude po zemi.

Velitel roty si nechá nastoupit jednotku a rázně a vroucně ke svým podřízeným promluví: „Vojáci, dnes v časných ranních hodinách se mi narodil syn. Děkuji vám.”

Dnes bylo zaznamenáno první odmítnutí splnění rozkazu pilota vzdušných sil USA, který nechtěl bombardovat pozice britských vojsk.

Z projevu G. W. Bushe k americkému lidu: „Nepřítel věrolomně napadl naše letouny, když mírumilovně bombardovaly jeho města.”

V lese se usadili partyzáni, druhý den Němci a třetí den tam přišel myslivec a všechny je tam vystřílel.

Kolem parašutisty prolétne človíček bez padáku.
„Kde máš padák?!” diví se profesionál.
„Na co?” volá zdola frajer. „Já si chci jen skočit na pivo!”

Baví se dva Iráčané: „Víš, jaký je rozdíl mezi stíhačkou a fackou?”
„Ne, jaký?”
„No žádný - přiletí, ani se nestačíš divit.”

Dvě zprávy válečného hrdiny. Dobrá zpráva: „Vyhnul jsem se minovému poli.”
Špatná zpráva: „Bylo to k ničemu, narazil jsem na další.”

Jeden vojín si před bitvou stěžoval seržantovi, že nemá pušku. Seržant povídá: „Vojíne, tady máte násadu od koštěte. Věřte mi, stačí, když namíříte na nepřítele a řeknete: Ratata bum! A uvidíte, že to bude stejné, jako kdybyste měl pušku.”
Protože se na vojně nadřízeným neodporuje, vojín se chopí násady a zalehne v zákopu. Brzy vypukne německý útok. Pěšáci se ženou po pláni. Náš vojín pečlivě namíří, řekne: „Ratata bum!” A vida, nepřátelský pěšák se chytne za břicho a složí se k zemi.
Po pár minutách je bitevní pole prázdné. Jen jeden německý voják jde pomalu směrem k britským zákopům. Vojín míří: „Ratata bum!” A nic!
Znovu zamíří: „Ratata bum!” A zase nic.
Vojín, už na pokraji hysterie, řve dokola: „Ratata bum!” Zuřivě mává násadou od koštěte, ale pořád nic.
Němec vyšplhá na předprseň zákopu, kopne vojína do hrudi a ten se složí. Poslední, co slyší, je, jak Němec klidně povídá: „Vrrrr, tank tank!”