Vtipy o vojácích a válce

Stojí dva vojáci u kanónu, z jehož hlavně právě vylétává muž s bílou holí v ruce a černými brýlemi na očích. Jeden z těch vojáků říká tomu druhému: „Mně stejně nepřipadá moc humánní střílet těma slepejma...”

Prosí při nástupu nachrchlaný voják: „Poručíku, mohl byste dát rozkaz ke smrkání?”

Generál za války provádí kontrolu vojenské nemocnice. Ptá se prvního nemocného: „Co tě trápí?”
„Hemoroidy.”
„A čím tě tady léčí?”
„Výtěry jódem a glycerínem.”
„A máš nějaké přání?”
„Ano, hned po vyléčení bych chtěl na frontu.”
„Vidím, že máš dobrou morálku, dostaneš týden dovolenku.”
U dalšího se opakuje nemoc, způsob léčby i dovolenka. Pak se ptá třetího: „Co tobě chybí?”
„Já jsem tady s hnisavýma mandlema.”
„A jak tě léčí?”
„Výtěry jódem a glycerínem.”
„A máš nějaké přání?”
„Ano - aby vyměňovali tu štětku!”

Po začátku útoku Američanů to v Iráku vypadá jako na Divokém západě - létají tam tomahawky...

Píše maminka vojákovi dopis: „Milý Kubíku, píšu ti pomalu, protože vím, že pomalu čteš.”

Čukča sedí na mořském břehu. Vypluje americká ponorka.
Američani se ptají Čukči: „Rusové byli?”
„Byli.”
„Kam pluli?”
„North-north-west.”
„O.K.!”
Čukča sedí na mořském břehu dále. Vypluje ruská ponorka.
Rusové se ptají Čukči: „Američani byli?”
„Byli.”
„Kam pluli?”
„Severo-severo-západ.”
„Job tvoju mať! Ukazuj prstem!”

Toto je kopie rádiové konverzace mezi americkou námořní lodí a Kanaďany - nedaleko pobřeží Newfoundland, říjen 1995.
Kanaďané: „Prosím, odkloňte váš kurz o 15 stupňů směrem na jih, abyste se vyhnuli kolizi.”
Američané: „Doporučuji, abyste vy odklonili váš kurz o 15 stupňů na sever, abyste předešli kolizi.”
Kanaďané: „Zamítnuto. Vy musíte odklonit kurz o 15 stupňů na jih, abyste předešli kolizi.”
Američané: „Tady je Kapitán americké námořní lodi. Znovu opakuji - odkloňte váš kurz.”
Kanaďané: „Zamítnuto. Opakuji - VY MUSÍTE odklonit kurz.”
Američané: „Tady je letadlová loď USS Lincoln - Atlantická námořní flotila Spojených Států. Jsme doprovázeni třemi torpédoborci a třemi křižníky s plnou leteckou podporou. Trvám na tom, abyste VY změnili kurz o 15 stupňů severně. Opakuji, 15 stupňů na sever nebo počítejte s opatřeními, která zajistí bezpečnost naší skupiny.”
Kanaďané: „My jsme maják. Čekám vaši odpověď.”

K. H. Frank je u Hitlera.
„Proč jsi nebyl na poslední poradě?”
„Měl jsem dovolenou.”
„A kde jsi byl?”
„V Čechách, u Kladna, tam je taková malá nádherná vesnice, jmenuje se Lidice. Mám tady na notebooku fotky, nechceš se podívat?”
„Teď nemám čas, můžeš mi to vypálit?”

Jde pán po náměstí, tam uprostřed sedí Heidrich a kolem něj spousta pneumatik.
„Prosím vás,” osloví ho kolemjdoucí, „co to tady děláte?”
Heidrich neodpoví, jen ukáže na ceduli u svých nohou, na které stojí: „Reinhard Heydrich - Říšský protektor.”

Napoleon odpočíval ve svém stanu, když tu náhle vrazil dovnitř sluha a volá: „Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich milion!”
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.”
Pak Napoleon odešel a po pár hodinách se vrátil z vítězné bitvy. Sluha se ho ptá, k čemu byla ta červená košile. A Napoleon odpovídá: „Milý Jeane, to je psychologická záležitost. Když mám červenou košili, vojáci neuvidí krev, kdybych byl zraněn a tudíž se nebudou obávat, že bych mohl zemřít.”
O pár hodin později opět sluha přiběhne: „Pane, Angličani! Přicházejí! Jsou jich tři miliony!”
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.”
A opět se Napoleon vrátí z bitvy jako vítěz. Druhý den ráno sluha přibíhá a volá: „Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich šest milionů! Tady je vaše červená košile!”
„Ne, Jeane,” zarazí ho Bonaparte. „Jestli jich je šest milionů, pak to znamená, že je čas na moje hnědé kalhoty.”