Vtipy o totalitě

Za totality stojí chlap na Václavském náměstí a vykřikuje: „Za pět tisíc letenky do New Yorku! Za pět tisíc letenky do New Yorku!”
Zastaví se u něho pán a ptá se: „To je i zpáteční, prosím vás?”
Chlap se otočí a pokračuje: „Za pět tisíc do New Yorku, blbce neberem, za pět tisíc do New Yorku...”

Umřel Stalin. Všude smutno, povinné smutno. V jedné hospodě to komentoval jeden mladík: „Koupím si noviny - Stalin. Koupím rádio - Stalin. Přijdu do práce - Stalin. Koupil jsem si konzervu... a bojím se ji otevřít!”

Jak dlouho trvá cesta kolem světa?
Třiadvacet let. Roku 1945 jsme okupanty vyhnali na západ a roku 1968 přišli z východu.

Soudruzi vojáci, naše technika protiraketové obrany je nejlepší na světě. Kdyby na nás Američani poslali ty Pershingy, my je dokážeme za letu otočit o 360 stupňů!

Padesátá léta. Moskva. Chajim Jankel očumuje výlohy Domu potravin a stále jen remcá: „Hovězí nemaj... ani skopový... telecí neznaj ani po názvu... ať mě hrom... ani vepřový nemaj... po párečkách ani šajnu... fakt, oni nemaj ani flaksu... a co milčik... sýry - nic... máslo, kde by se vzalo... a co vajíčka - prd... ani mouku...”
Najednou vedle chlap a syčí mu do ucha: „Mizernej Žide, okamžitě přestaň s šířením protisovětské propagandy, nebo tě praštím pažbou!”
Chajimek upaluje a zastaví se až doma. Tam Rivce všechno převypráví a končí: „Nemaj vůbec nic. Pažbou mě chtěl ten chlap praštit. Á - teď už tomu rozumím! Oni nemaj ani náboje!”

Za totality přijel turista do městečka, kde byl jen jeden hotel, a ptá se recepčního, jestli ještě mají volná místa.
„Bohužel,” omlouvá se recepční, „už je tu jen jedno lůžko, kdyby vám nevadilo být na pokoji se dvěma dalšími pány.”
Turista to vzal, přijde na pokoj, seznámí se se spolunocležníky a ulehnou. Ti dva se vybavují o všem možném včetně politiky a mají celkem protistátní názory. Turista se je snaží zarazit: „Prosím vás, nechte toho, co když nás odposlouchávají?”
Ale oni se jen zasmáli a pokračují v hovoru. Tak se chlápek sebral, vyšel na chodbu, strčil recepčnímu do ruky dvacku a říká mu: „Prosím vás, přineste nám přesně v devět tři čaje.”
Vrátil se na pokoj a ti dva pořád vedli protistátní řeči. Juknul na hodinky a povídá: „Tak vy mi nevěříte?”
Pak se nahnul ke květináči v rohu a říká: „Soudruhu majore, prosím, pošlete nám tři čaje.”
Dvě minuty nato se objeví služba s podnosem se třemi šálky čaje. Ti dva vyvalí oči, ztichnou a jdou spát. Druhý den odpoledne se turista vrací z města, vejde na pokoj a tam nikdo. Tak se ptá pokojské, kde že jsou ti dva chlápci, co tam včera byli ubytovaní.
„Sebrali je, že vedli protistátní řeči,” oznamuje pokojská.
V turistovi je malá dušička: „A myslíte, že mě taky seberou? Byl jsem celý večer s nimi.”
Pokojská říká: „Taky by vás sebrali, ale soudruhu majorovi se ten váš vtip hrozně líbil!”

Bylo asi 20 let po válce, když se před hodinářstvím na Václaváku v Praze už od časného rána tvořila fronta lidí, asi sto padesát metrů dlouhá. Poslední v té frontě stála taková stará osmdesátiletá babička. Šel okolo takový starší pán a ptá se jí: „Prosím vás co tu dávají, že je tu tolik lidí?”
„Ale, ze Sovětského svazu přišly hodinky,” odpoví mu babička.
Pán se zamyslí a praví: „Tak to se postavím, jestli nepřišly i ty moje...”

Manželka v Sovětském svazu u advokáta.
„Potřebujete se zbavit manžela? Nač rozvod - stačí přece jen napsat udání!”

Dva turisti z NSR navštívili v roce 1980 Prahu a hledali Obchodní dům GLOBÁL. Zastavili jednoho Pražáka a jelikož ten jeden Němec uměl česky, tak se ptal, jak ten obchoďák najdou. Pražák jen nechápavě kroutil hlavou, že takový název nikdy neslyšel. Ten Němec taky kroutil hlavou a říká: „Vždyť Husák říkal včera v televizi, že v globále je všechno...”

Co je to kapitalismus?
Zahnívající vykořisťovatelské společenství, které se maskuje neustále vzrůstající životní úrovní obyvatel.