Vtipy o šéfech

„Můj plat nestojí za nic,” stěžuje si v hospodě pan Šafránek.
Opodál sedí jeho šéf a přátelsky povídá: „Proč jste to neřekl dřív? Tak já vám ho vůbec nebudu dávat...”

Říká Pepa Kalianků: „Já jsem do mistrovského místa vložil veškerou svou inteligenci!”
„To jsem nevěděl, že se dobrá místa dávají ještě i dnes zadarmo!”

Instrukce ředitele náměstkovi: „Zítra v 9 hodin je zatmění slunce, tedy něco, co se každý den nevidí. Ať pracovníci nastoupí v pracovním oděvu na nádvoří. Při pozorování tohoto řídkého jevu podám sám příslušný výklad. Bude-li pršet, nebude nic vidět a v tom případě půjdeme do jídelny.”
Instrukce náměstka vedoucímu odboru: „Na pokyn ředitele bude zítra v 9 hodin zatmění slunce. Bude-li pršet, nebude to možné na nádvoří v pracovním oděvu vidět. V tom případě se provede zatmění slunce v jídelně, tedy něco, co se každý den nevidí.”
Vedoucí odboru vedoucím oddělení: „Na pokyn ředitele dojde zítra v 9 hodin ke zmizení slunce v pracovním oděvu. Ředitel dá pokyn k tomu, má-li pršet, což se nevidí každý den.”
Vedoucí oddělení skupinářům: „Bude-li zítra v jídelně pršet, tedy něco, co se každý den nevidí, zmizí náš ředitel v pracovním oděvu.”
Skupináři pracovníkům: „Zítra v 9 hodin zmizí náš ředitel. Škoda, že se to nevidí každý den.”

„Co je to výměna názorů?”
„Když přijdeš k šéfovi s vlastním názorem a přineseš si nazpět jeho názor.”

Zeptá se pan ředitel jednoho zaměstnance: „Chceš mít větší výplatu?”
„Pochopitelně, pane,” nemá se čím tajit podřízený.
Ředitel na to: „Tak si ji prohlížej pod lupou!”

Zaměstnanec nadhodí na firemním večírku: „A ten vtip, jak manželka křičí: Jémináčku, spolkla jsem špendlík! A manžel ji napomíná: To je toho, vždyť jich máš plnou krabičku - znáte?”
Šéf: „Ne, neznám. Povězte mi ho.”

Autoritativní hlas v kanceláři Lenošení s.r.o.: „Makám, makám, za co vás platím!”

Proč nosí ředitel firmy velké dřeváky?
Aby mu to v podniku dobře klapalo.

Je možné v rámci hádky najít pravdu?
Ano, pokud do sporu vstoupí nadřízený.

Sekretářka vstoupí k řediteli: „Zdá se, že máte telefon.”
„Jak to - zdá se?”
„Zvedla jsem sluchátko a v něm se ozvalo: To jsi ty, ty starý pitomče?”