Vtipy o různých lidech

„Od čeho máš to modřinu na oku?”
„Od dojení!”
„To mi neříkej, manžel ti nabančil!”
„Kdepak, dojila jsem, kráva mě plácala ocasem, a tak jsem jí na něj přivázala cihlu!”

Maďar v Praze vystoupí z auta a ptá se kolemjdoucího: „Hol van a kijárat az autópálya Brno?”
Ten se otočí na kámoše a říká: „Odbočka na dálnici kam???”

Byl den trhu. Vesničan přivedl na tržiště koně na prodej. Několikrát už začal smlouvat o cenu s kupci, když tu náhle přiběhl malý chlapec a vrhl se ke koni.
„Neprodávej ho, tatí, prosím tě, neprodávej ho! Je to náš nejlepší kůň, proč musíš prodat zrovna jeho? Víš, že na ranči dostal první cenu, neprodávej ho, já ho mám rád!”
Chlapec pláče a pláče, ale právě v té chvíli přistoupí kupec, nabídne slušnou cenu a koně si odvede.
Je opět den trhu. Vesničan vyhlédne z okna a vidí kupce, který vede koně a kráčí přímo k jejich domku.
„Co je jednou prodaný, to platí!” křičí vesničan. „To jste si měl rozmyslet dřív.”
„Ale prosím vás,” povídá kupec, „já vám přece nejdu vracet koně, to já taky vím, že už je teďka můj. Já vás jdu jen poprosit, jestli byste mi na dnešek nemohl půjčit vašeho syna!”

Paranoika snadno odhalíte - stačí ho jen dostatečně dlouho sledovat.

Optimista si myslí, že žijeme v tom nejlepším možném světě. Pesimista se obává, že je to pravda.

Novinář dělá rozhovor se starým bačou a ptá se ho: „Bačo, a jakou školu jste vystudoval?”
„VŠB - Vysokú školu bačovskú.”
„A jaké jste tam měli předměty? Kolik jich bylo?”
„Táák, mali sme tri predmety. Ako pásť hore grúňom, ako pásť dole grúňom a ruštinu.”

Ukrajinský zahradník křičí na hosta, který okolo něj prochází s nosem nahoru: „Hrabě!”
„To zatím ne, ale děkuji,” stačil říct spokojeně náfuka, než mu hrábě zlámaly jeho jemný nosík.

Nebyl jsem paranoikem až do doby, než se všichni proti mně domluvili.

„Na kole se mi dělá nevolno,” svěřil se nechutně zazobaný podnikatel, „proto létám zásadně letadlem.”

Všichni mě nenávidí, protože jsem paranoik.