Vtipy o politice

Zvoní telefon a zvedne ho ženská.
„Mladá paní, byla jste vylosována a vyhrála jste 2. cenu!”
„A co to je?”
„Můžete si potřást rukou s Milošem Zemanem.”
„No, ale já bych ho raději kopla do zadnice.”
„Litujeme, paní - to je 1. cena.”

Víte, jaký je rozdíl mezi ministry a zrcadlem?
Zrcadlo řekne pravdu, aniž by mluvilo. Ministři naopak mluví, aniž by řekli pravdu.

Nový vedoucí úřadu nastoupí před úředníky a říká: „Ode dneška zavádím nový týdenní pracovní pořádek. Pondělí - oddych po víkendu. Úterý - příprava na pracovní den. Středa - pracovní den. Čtvrtek - oddych po pracovním dni. Pátek - příprava na víkend. Sobota, neděle - víkendové volno.”
Když domluví, přihlásí se jeden úředník a ptá se: „A v tu středu se s tím tady budeme štvát do kolika?”

Jaký je rozdíl mezi Klausem a Eltonem Johnem?
Klaus, na rozdíl od Eltona Johna, stále ještě bojuje s oteplováním.

Sedí Ahmed v Berlíně u řeky, špinavej, v roztrhanejch šatech, zkažený zuby a chytí zlatou rybku. Klasika. Tři přání atd. Ahmed se zamyslí a říká: „Rybko, chtěl bych mít krásný zuby, jako lidi tady.”
Blik! A sedí v zubařském křesle a zubař pilně pracuje. Ahmed mu povídá, že nemá peníze a zubař na to, že je to placený z evropskejch fondů.
Jako druhé přání říká, že nechal doma svoje ženy, děti a rodiče a chtěl by s nimi hezky bydlet. Blik! Sedí v přijímacím pokoji vybavené vily a na stole čeká na jeho podpis smlouva, že vilu hrazenou z fondů EU pro uprchlíky v rámci „Programu o slučování rodin” přebírá do užívání.
Ahmed se zamyslí a jako třetí přání říká, že by chtěl bejt modrookej blonďák jako Němci. Blik! Z Ahmeda je modrookej blonďák se zkaženejma zubama, a sedí v roztrhanejch šatech v Berlíně u řeky. Tak se ptá rybky: „Co to má bejt?”
Rybka mu odpovídá: „Jseš bílej, tak se koukej starat sám!”

Do blázince přijde na prohlídku jakýsi politik. Ředitel blázince ho provádí po ústavu a nahlédnou též do místnosti, kde probíhá terapie a blázni cvičí dechová cvičení.
Terapeut: „Nádech... výdech... nádech... výdech...”
Politik: „Teda, nečekal jsem žádné zázraky, ale že se jim musí říkat i, kdy se mají nadechnout, to mě tedy docela překvapuje.”

Po Babím létě přijde Babišův podzim a náčelník ekonomických divochů potáhne do zimního tábořiště.

„Připadám si v práci jako magor a nejhorší na tom je, že všichni kolegové jsou ještě větší magoři.”
„Na to si zvyknete, pane poslanče.”

„Já se vám divím,” říkal jeden kocourkovský radní při zasedání městské rady, „takový krásný návrh a vy ho hned schválíte! Vždyť jsme o něm mohli aspoň půl roku jednat!”

Politik: „Pokud nechcete slyšet lži, proč se ptáte?”