Vtipy o policajtech

Policajt se připravuje na schůzku. Je z toho celý nervózní, tak požádá svého nadřízeného, ať mu poradí, co má dělat: „Pane kapitáne, já mám dneska rande a jsem z toho celý nesvůj.”
„Opravdu? Tak to ti rád pomůžu. Půjdu tam s tebou a budu ti radit ze křoví.”
Po půlhodině v parku. Slečna už přichází a usedá na lavičku vedle našeho policajta. A kapitán začíná radit.
„Posuň se blíž,” šeptá.
„Cože?”
„Blíž.”
„Aha.”
„A teď ji vezmi za ruku.”
„Cože?”
„Za ruku.”
„Hm.”
„A teď za trup.”
„Cože?”
„Za trup.”
„Tramtadadááááá!”

Pod lavičkou uprostřed Václavského náměstí byl objeven podezřelý předmět připomínající bombu. Na místo dorazila přivolaná skupina policejních pyrotechniků. Předmět již bombu nepřipomíná.

„Náčelníku, moje služební auto přejel válec,” oznamuje zasmušilý policista.
Náčelník se zlověstně zamračí. Policista ještě rychle vykoktá: „Ale nemusíte se bát, pane, hned ho dám do servisu.”

Policista zastavil motoristu, který jel příliš rychle. Ten se však dušuje: „Kapitáne, já to můžu vysvětlit.”
„Buďte v klidu,” odvětí tvrdě polda, „nebo vás nechám vychladnout ve vězení do doby, než se vrátí šéf.”
„Ale, kapitáne, já jsem vám chtěl říct...”
„Říkal jsem vám, abyste mlčel, vy jste neposlechl. Půjdete se mnou!”
O několik hodin později oznamuje kapitán zadrženému řidiči: „Máte veliké štěstí, šéf právě vdává dceru, víte? Až se vrátí, bude v dobré náladě.”
A ten motorkář říká: „S tím bych moc nepočítal. Já jsem totiž ženich, víte?”

„Strážníku, co zrovna děláte?” ptá se velitel.
„Nic.”
„Tak až s tím skončíte, přijďte za mnou do kanceláře.”

Policie vyšetřovala záhadnou smrt prominentního byznysmena, který vyskočil z okna své pracovny v dvaadvacátém patře newyorského mrakodrapu. Jeho sekretářka nemohla uvést bezprostřední důvod šéfova činu, ale pravila, že na ni dělal velice divný dojem už od té doby, kdy u něho před měsícem nastoupila zaměstnání.
„Po prvním týdnu,” vypověděla, „mi zvýšil plat o dvacet dolarů. Koncem druhého týdne mě pozval do své soukromé pracovny, dal mi krásnou černou noční košilku, pět párů nylonek a řekl: To je pro mou krásnou a výkonnou sekretářku. Na konci třetího týdne mi věnoval překrásný kožich. Nu a dnes odpoledne mě znovu pozval do své soukromé pracovny, věnoval mi tenhle nádherný diamantový náramek a zeptal se mě, jestli bych ho mohla pomilovat. Odpověděla jsem, že ano. Objal mě a řekl: Čím si to mohu zasloužit, miláčku? Řekla jsem, že když byl na mě tak hodný, bude ho to stát jenom pět dolarů, ačkoliv všem ostatním pánům v kanceláři účtuji deset. Pak se na mě najednou nějak divně podíval a vyskočil z okna!”

Vyběhne poklidný policajt z hořícího domu a přátelsky volá na hasiče: „Pánové, nedáte si se mnou taky buřty?”

Kolikrát se policisté smějí vtipu?
Čtyřikrát. Poprvé - když ho slyší. Podruhé - když jim ho někdo vysvětlí. Potřetí - když ho vyprávějí ostatním. Počtvrté - když ho pochopí.

„Tak teď už teda souhlasím s tím, že se i mistr tesař někdy utne,” zdrceně prohlásil policista při vyšetřování sebevraždy.

Policista jde po pláži, když kolem něj proletí nafukovací míč a hned nato se ozve zoufalý křik malého chlapce: „Pane policajt, prosím, zastavte ten míč!”
Policista se bleskurychle otočí a míč prostřelí.
„Rád jsem ti pomohl, chlapče...”