Vtipy o počítačích

Hackeři se vlámali na stránky Českého statistického úřadu, ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí. Nyní mají velké prázdniny již tři a půl měsíce a víkend trvá pět dní.

Nemám tě ráda. Každý den na mě saháš těma tvýma slizkýma pazourama... Tvá klávesnice.

„Buy Pentium IV, so you can reboot faster!”
Pro ty, co neumí anglicky:
„Kup si Pentium 4, a tak můžeš restartovat rychleji!”

Doktor hackerovi: „Mám pro vás špatnou zprávu, zbývá vám tak 30 dní života.”
„Pane doktore, a nevíte, kde se dá stáhnout crack?”

Tři nejnebezpečnější lidé:
1. Programátor, který drží v ruce pájku.
2. Technik, který dělá změnu v programu.
3. Uživatel, který dostal nápad.

Víte, co vidí počítačový programátor na poušti?
Datamorganu!

Klient: „Zrovna se přihlašuji na vaši stránku, ale nerozumím tam úplně všemu...”
Hotline: „Dobře, podíváme se na to spolu.”
Klient: „Chce po mně, abych zadal údaje o městě, ze kterého volám, telefonní číslo... Co tam mám napsat?”
Hotline (učitelským tónem): „Zadáte telefonní číslo místa, odkud se přihlašujete... Asi od vás z domu, ne?”
Klient: „Dobře... Už to je... A teď se mě to ptá na nějaké město...”
Hotline: „Zadejte název města, odkud voláte.”
Klient: „Takže tam mám napsat moje město...”
Hotline: „Ano...”
Klient: „Už to je... A teď se to ptá na poštovní směrovací číslo...”
Hotline: „...”
Klient: „Haló? Co tam mám dát?”
Hotline (podrážděně): „Vaše poštovní směrovací číslo!”
Klient (s upřímnou lítostí): „Promiňte mi, jestli vás otravuju, ale víte, já se v informatice moc nevyznám...”

Víte, jaká hra od Microsoftu je nejlepší?
Windows - instalace je pekelně akční, nastavení je děsivá strategie a normální práce je zajímavá adventura.

Pravej programátorskej frajer začíná psaní programu příkazem:
COPY CON program.EXE

Klientka: „Dobrý den, moje Nescafé nefunguje...”
Hotline: „Eee... je mi líto, paní, ale my neděláme podporu kuchyňských spotřebičů...”
Klientka: „Ne, ne! To je Nescafé na internet...”
Hotline: „???... Jak?... Nechtěla jste náhodou říct Netscape?”
Klientka: „Ano, to je ono! Netscape... Nescafé... vždyť je to totéž...”