Vtipy o Pepíčkovi

Malý Pepíček Fiala ve školce pořádně zbil několik chlapců.
„Proč jsi to provedl?” vyslýchá ho ředitelka.
„Vzali mi moji pastelku!” žaluje chlapec.
„A jakou pastelku?” diví se ředitelka. „Vždyť jsou všechny tady ze školky...”
Pepíček na to: „No přece Fialovou!”

Pepíček obědvá na psacím stole.
„Jak to, že máš jídlo na stole?!” zlobí se na věčného patlala maminka.
Pepíček na to: „Tak já si to teda sním na zemi, no...”

Děti vymýšleli věty se slovesem taví. Jirka: „Můj dědeček taví sýr.”
Jindra: „Můj strýček taví olovo.”
Pepík: „Já mám babičku a ta ví starou belu.”

Pepíček jde pozdě večer po ulici za ožralým chlapem. Chlap rozbije jednu výkladní skříň a vymočí se tam. Pepíček ho napodobí, rozbije tu další a také se tam vymočí.
Přiběhne k němu starší paní od nich z paneláku a začne mu nadávat: „Pepíčku, ty jsi zlý chlapec! Proč jsi to udělal? Kdybys radši šel ve stopách svého otce!”
Pepíček odpoví: „A co asi teď dělám?!”

Malý Pepíček loudí od starších kluků ve škole návod, jak získat od rodičů peníze, a pak to jde vyzkoušet. Přijde za mámou a povídá: „Já to vím, znám celou pravdu!”
Máma: „Prosím tě, nedělej tady scény, ať to neslyší tvůj otec. Víš co? Tady máš stovku a nikomu to neříkej!”
Tak Pepíček odejde do vedlejšího pokoje za tátou a bleskově na něj spustí: „Já to vím, znám celou pravdu!”
Táta: „Drž klapajznu, Pepo, ještě to uslyší tvoje matka. Víš co? Tady máš dvě stovky!”
Pepíček: „Jenom!?”
Táta: „Tady je pětistovka a nikomu ani muk!”
A tak si Pepíček jde do obchoďáku koupit hračky a potká pošťáka a tak si říká: „Mám to zkusit, nemám to zkusit?” A tak se rozhodne, že to riskne, a vyvalí: „Já to vím, znám celou pravdu!”
Pošťák rozevře ruce a vezme ho do náruče a povídá: „Já to věděl, synu!”

Pepíček je ve škole a paní učitelka se ptá: „Pepíčku, vám se narodila dvojčátka, viď?”
„Ano.”
„A jak se budou jmenovat?”
„Nevím, ale tatínek říkal ňák Himl a Hergot.”

„Pepíčku, může se přecházet na červenou?”
„Ano, jen při tom musíš zvednout ruce.”
„Proč?”
„Aby se ti v márnici lépe sundávala košile.”

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, co bys dělal, kdybys na chodbě potkal pana učitele?”
Pepíček řekl: „Nevím.”
„Pepíčku, co bys udělal, kdybys na školním záchodě uviděl pavouka.”
„Nevím...”
„Pepíčku, co bys udělal, kdyby ses koupal v moři a za tebou plaval žralok.”
„Nevííím!!!”
Pepíček přijde domů a ptá se maminky...
„Mami, co bys dělala, kdybys na chodbě potkala pana učitele?”
Maminka odpověděla: „Slušně bych pozdravila...”
„Mami, co bys udělala, kdybys na záchodě viděla pavouka?”
„Zamáčkla bych ho papírem...”
„A mami, co bys udělala, kdyby ses koupala v moři a za tebou by plaval žralok...”
„Začala bych utíkat!!!”
Druhý den se paní učitelka ptala Pepíčka: „Pepo, co bys udělal, kdybys uviděl na chodbě pana učitele?”
Pepík řekl: „Začal bych utíkat!!!”
„Pepo, co bys udělal, kdybys na záchodě viděl pavouka?”
„Slušně bych pozdravil!!!”
„A Pepíčku, co bys udělal, kdyby ses koupal v moři a náhle tě začal honit žralok?”
„Zamáčknul bych ho papírem!!!”

Pepík nosí ze školy samé nedostatečné a doma tvrdí, že si na něj učitel zasedl. Maminka jde do školy a uhodí na učitele, proč si na Jožinka zasedl. Učitel se brání: „Já vám to předvedu” a zeptá se synka: „Tak kolikpak je třikrát šest, Pepíčku?”
„Vidíš, mami? Už zase začíná!”

„Pepíčku, neustále zlobíš, musím to oznámit tvému otci, to snad bude na tebe platit!”
„Prosím, on už platí čtyři stovky měsíčně!”