Vtipy o obchodu a reklamě

Ptá se chlápek v papírnictví: „Máte čínská pera?”
Prodavačka si ho změří a odvětí: „Samozřejmě, odkud jinud byste chtěl?”

Vyměním 1x použitý stan za kočárek. Zn.: Spěchá!

Zpráva z letiště: „Na lince OK 858 se těsně před přistáním zřítilo letadlo z důvodu nedostatku benzínu v nádrži. Všichni cestující i posádka zahynuli, jen jedna letuška přežila. Víte proč? Měla nové Always s křidélky.”

Jdu do obchodu s kamarádem a já říkám: „Zapomněl jsem kulomet.”
„A na co ti je kulomet?”
„Abych vyloupil banku.”

Matka se sedmiletou holčičkou v obchodě: „Magnetofon, ale nějaký jednoduchý, aby mu rozuměl i táta!”

Jednou takhle před pár desítkami let cestoval jeden obchodník s baseballovými čepicemi napříč Asií. Jednou večer musel přespat pod širým nebem. Našel si tedy na pláni veliký mangovník a v jeho stínu se v podvečer uvelebil. Když se ráno probudil, s hrůzou zjistil, že je jeho batoh prázdný. Pak se podíval nahoru a kouká, že strom je plný opic, které mají na hlavách jeho čepice... Vztekle na ně zařval a ony na něj zavřeštěly. Udělal na ně pár děsivých obličejů a zjistil, že v tom jsou opice nedostižné. Hodil po nich kamenem a ony ho zasypaly nezralými mangy. Došlo mu, že o čepice asi přišel, a tak vztekle praštil tou svojí o zem. A hle, ty blbé opice taky vzaly čepice a hodily s nimi o zem. Chlápek nezaváhal a rychle je všechny sebral, nacpal do batohu a šup, mazal pryč.
O padesát let později se vnuk tohohle pána, toho času pokračovatel rodinné čepičářské tradice, vydal stejnou cestou do Asie. I on si ustlal pod stejným stromem a i jeho ráno čekalo nemilé překvapení. Chvíli bezradně koukal na strom na opice a pak si vzpomněl na příběh, který mu vyprávěl jeho dědeček, a řekl si, že ty čepice dostane zpátky. Tak začal na opice mávat, ony mávaly na něj. Dělal na ně dlouhý nos a ony na něj taky. Začal tancovat, ony taky začaly poskakovat na větvích. Zatahal se za uši, ony se taky zatahaly na uši. Praštil svojí čepicí o zem - a jedna z opic seskočila se stromu, došla k němu, vrazila mu dvě facky a povídá: „Heh, myslíš, ty troubo, že jseš jedinej, kdo měl dědečka?”

Už jako dítě jsem se rád motal v kuchyni. A nemotal jsem se sám! Motala se máma, motal se i táta. A když jsem se v patnácti rozhodoval co dál, Gambrinus pro mě byl jasná volba!

Netrháme vaše prádlo v automatických pračkách. Děláme to pečlivě manuálně.

Úspěšný podnikatel v oblasti masného průmyslu si říká, že by měl začít myslet na zadní kolečka, zaučit svého syna jako jediného dědice. Původně měl jiné plány, protože jeho syn byl lehce tupoučký, ale cítil, že je to poslední možnost, jak zabezpečit pokračování firmy. Provádi tedy syna výrobní halou a popisuje jednotlivé stroje: „Podívej, synu, toto je naše nejlepší mašina. Z jedné strany tam vjede vůl a z druhé vyjede párek. Je to vrcholná technologie.”
Syn se zamyslí a praví: „A nebylo by lepší, kdyby se tam strčil párek a vyjel z toho vůl?”
Otec se zamyslí a odpoví: „Víš, synu, takovou mašinu znám taky. Je to tvá matka!”

Jsem dobrosrdečný člověk. Pomáhám lidem od peněz.