Vtipy o národech a menšinách

„Vědci dokázali, že všichni pocházíme z Afriky.”
„A proč jsou Češi bledí?”
„To je závistí!”

Aron žádá o ruku své vyvolené.
„A kolik máte peněz?” ptají se ho rodiče nevěsty.
„Proč se ptáte? Chci si Julii brát, ne kupovat!”

Čech, Rakušák a Slovák se hádají, kdo je přesnější.
„My když začneme kopat tunel,” povídá Čech, „tak začneme z obou stran naráz a uprostřed se sejdeme na metr přesně.”
„To nic není,” na to Rakušák, „to my když začneme kopat tunel z obou stran, tak se uprostřed sejdeme na centimetr přesně!”
„To taky nic není,” nedá se Slovák, „když my začneme kopat tunel z obou konců, tak se většinou netrefíme a máme dva tunely!”

Cizinec projíždí ČR a obdivuje se krásám krajiny: „Země je to opravdu krásná. Samé hory, málo rovin. Škoda jen, že je ta krajina i na těch silnicích!”

Japonec přimhouřil oči a usnul.

Goldstein a Roubíček sedí spolu v parku na lavičce. Oba jsou ponořeni do svých úvah, panuje tam hrobové ticho. A čas plyne.
Konečně jeden z nich bolestně povzdychne: „Ach jo!”
„Mně to povídaj!” opáčí ten druhý.

Víte, proč se říká černému humoru černý?
Protože většinou jsou v něm cikáni.

Postaví přes indiánské území železnici. Když jede lokomotiva, postaví se náčelník na koleje, lokomotiva píská, ale on neuhne a lokomotiva ho srazí. Těžce raněný se probírá v teepee z bezvědomí, když tu uslyší zase pískání. Vyletí ze stanu, vidí na ohništi čajník, srazí ho a rozdupe. Žena volá: „Uklidni se, co děláš?”
„Zabiju toho parchanta, dokud je malý!”

Víte, jak zjistíte, že máte v domě ruskou štěnici?
Máte doma o skříň navíc.

Povídají si takhle tři žraloci, co měli k obědu...
První: „Jsem sežral jednoho Němce, najedl jsem se dobře, ale teda teď mi je těžko z toho, jak byl tučný.”
Druhý: „To já chytil kousek dál od břehu Itala, ale ten byl samá kost a šlacha.”
Třetí: „Tak to já se měl královsky, přátelé. Ulovil jsem Čecha, maso měkoučké, libové, jedna báseň, ale hlavně... hlavně bez páteře!”