Vtipy o mužích a ženách

Autohavárie. Dva přátelé stoupají k nebi a svatý Petr se ptá toho prvního: „Tak co, jak jsi byl věrný své ženě?”
„No já jsem byl ohromně věrný, ani jednou jsem Marušce nezahnul, ani pomyšlení.”
„Ano, mám to tady,” odpoví Petr. „Dostaneš vilu u moře a mercedes.”
„A co ty?” otočí se na druhého.
Ten vidí, že ho asi neobelže, a tak trochu s rozpaky přizná: „No to víš, svatý Petře, snažil jsem se, ale vždycky to taky nebylo možné...”
„Nebylo to ale nejhorší,” říká Petr. „Dostaneš škodovku a haciendu na pláži.”
A tak si tam ti dva žili, jezdili po nebeských silnicích, až se zase jednou skoro srazili. Vyběhli z auta a hele...
„Nazdar kamaráde, jak se máš?”
„No já se mám dobře, škodovka není tak špatné auto a ta hacienda. No ale koukám, ty z toho mercedesu nejsi až tak nadšený.”
„Ale jsem, jsem, ale včera jsem potkal svou ženu.”
„To je ale báječné, že se dostala taky do nebe, a jak se má?”
„Ale, jela na kole.”

Stěžuje si Marie kamarádce Ireně: „Víš, ten můj Pepa se na mě už ani nepodívá jako na ženu. Večer přijde domů a první a jediné, co řekne, je - Co budeme dnes žrát?”
„No,” přizná se Irena, „já jsem měla podobný problém.”
„Jo? A jak jsi ho vyřešila?”
„No, koupila jsem si kratičký černý saténový plášť, černou masku, černé podvazky a jenom takto černě oblečená jsem toho svého přivítala. Hele, řeknu ti, úspěch byl okamžitý.”
Po týdnu: „Tak co, zkusila jsi moji metodu?”
„Zkusila, přesně podle tvého návodu.”
„A jak to dopadlo?”
„No, vzala jsem si černý saténový plášť, černou masku, černé podvazky. Vešel, podíval se na mě a řekl: Čau Zorro, co budeme dnes žrát?”

Pozdě večer přechází přes tmavý park osamělá žena, když se ze tmy náhle ozve: „Stát!”
Žena se zastaví.
„Lehni!”
Žena si lehne.
„Plaz se!”
Žena je strašně ustrašená, a tak se začne plazit.
Po chvíli se nad ní někdo skloní a s lítostí se zeptá: „Paní, je vám špatně? Já tu sice cvičím svého psa, ale mohl bych skočit pro doktora!”

„Nedovírá nám skříňka v kuchyni,” upozorňuje muže paní Novotná.
„A jsem snad truhlář?!” odsekne choť.
Za chvíli manželka zase začíná: „Kape nám kohoutek v koupelně...”
„A jsem snad instalatér?!”
Po několika dalších odpovědích podobného ražení se manželka nakonec rozčílí: „A až tě v noci požádám, aby sis splnil své manželské povinnosti, řekneš mi, že nejseš džigolo?!”

Jak se zeptáte tchyně, co vám uvařila k obědu?
„Když už se mám teda otrávit, chtěl bych aspoň vědět čím?”

Říká paní manželovi: „Vidíš, ty troubo, kdyby ses narodil o den později, měla bych podle horoskopu hezkého a chytrého manžela!”

Jednou takhle ženská ráno vstala, podívá se do zrcadla a povídá: „Neznám tě, ale umeju tě!”

„Víš co? Trhni si nohou!” zakřičela na něj manželka.
Trhl si nohou a má zpřetrhané kolenní vazy.

„Ty Franto, doktorům nevěř ani slovo. Mně řekli, že nemůžu mít děcka, a moje stará je už potřetí těhotná!”

„Minulý měsíc jsem měl velké dilema - rozvést se a vzít si mladou devatenáctku.”
„A co ti v tom zabránilo?”
„Manželka!”