Vtipy o mezilidských vztazích

„Žán, rychle se schovejte. Obklíčila nás národní garda.”
„A můžete mi vysvětlit, jak jste na to přišel, pane?”
„No dobře. Řekněte, jsou snad kolem našeho domu nějaké lampy či jiná světla?”
„Samozřejmě že ne, pane.”
„No tak vidíte, a jak si jinak vysvětlíte tu záplavu světel venku?”
„Ale pane, musím vám připomenout, že jste na návštěvě u svého bratrance ve městě!”

Lord klepe na ložnici své manželky: „Drahá lady, jdu plnit své manželské povinnosti!”
Lady, velice rozradostněná, otevře, lord splní své manželské povinnosti a spokojeně odchází. Za hodinu opět klepe na ložnici své ženy: „Drahá lady, jdu plnit své manželské povinnosti!”
Lady opět, velice rozradostněná, otevře, lord opět splní své manželské povinnosti a spokojeně odchází. A za hodinu zase klepe na ložnici: „Drahá lady, jdu plnit své manželské povinnosti!”
Lady otevře a udiveně prohlásí: „Ale drahý lorde, vy se dnes úplně překonáváte. Vždyť už jste zde potřetí!”
Lord se praští do hlavy: „Proboha, to bude ta moje zatracená skleróza!”

Sluha vstoupí do místnosti a lord se na něj zlobí: „Jean, zavřete za sebou dveře!”
Sluha se otočí, chvíli kouká na otevřené dveře a pak se zase obrátí zpátky a jde k lordovi. Ten se udiveně zeptá: „Jean, jak to, že jste neuposlechl mého rozkazu? Proč jste za sebou ty dveře nezavřel?”
„Nešlo to, lorde. Když jsem tam došel, dveře byly přede mnou - a za mnou nebylo co zavírat!”

„Žán, dnes ta meluzína v krbu neobyčejně vříská, a přitom venku není žádný vítr. Čím to může být?” táže se lord Carls svého sluhy.
„Vaše lordstvo, to není meluzína, to nám v komíně řve chlap.”
„Chlap? Proč by nám měl v komíně řvát chlap? Tomu nerozumím, Žán.”
„Policejní jednotka rychlého zásahu provádí v našem hrabství nácvik netradičního proniknutí do budovy a jeden z jejích mužů se k nám pokusil dostat komínem.”
„To je velmi originální. A copak mu zabránilo v tom, aby nám spadl do krbu?”
„Maličkost, vaše lordstvo. Já jsem do krbu postavil vidle na dlouhé násadě a on je teď na nich v komíně napíchnutý!”

„Jean, co je to venku za ruch?”
„Ráčil jste zastřelit pojišťováka od Loyda, pane.”
„No ne, já jsem se trefil?”

„Představ si, že jsem pozdravil toho známého moderátora, jak uvádí Písničky na přání, a on si mě ani nevšiml!” stěžuje si známému Karel.
„To je teda náfuka,” usoudí známý.
„A co víc,” pokračuje Karel, „ještě jakoby nic pokračoval ve vysílání!”

Lord přijímá nového sluhu a vysvětluje mu jeho povinnosti: „Jamesi, ráno vstanete za rozbřesku, zatopíte v jídelně, nachystáte mi vanu, vykartáčujete oblek, donesete ranní tisk, připravíte a naservírujete mi snídani. Pak vyvenčíte mé psy, připravíte mi jezdeckou uniformu a začnete připravovat oběd. Na stole bude přesně ve dvanáct hodin. Pak poklidíte v pokojích, obstaráte nákupy, přichystáte svačinu, nalijete mi sklenku brandy, zatopíte v krbu a připravíte čaj a doutníky. Večeře bude o půl sedmé, pak přiložíte do krbu, přichystáte občerstvení hostům, odeberete jejich pláště a postaráte se o jejich pohodlí. Nakonec znovu vyvenčíte psy, vyvětráte, odestelete mi lože a připravíte krb na ráno. Potom si můžete jít lehnout. Chcete se ještě na něco zeptat?”
„Jistě, sire, nachází se v okolí nějaká kvalitní hlína?”
„Proč, Jamesi?”
„No, že bych ještě ve volném čase mohl pro radost pálit cihly.”

V horském hotelu švýcarských Alp sedí ve vinárně lord Beefsteak ve společnosti šarmantní Francouzky, objednává další whisky a znuděně praví: „Je tu vskutku nádherně, avšak - jak se mi to jeví - tak ta sněhová bouře potrvá delší dobu. U nás v Anglii se říká, že v takovém počasí se dají dělat dobře pouze dvě věci...”
„Och, milý lorde, bridž jsem se naštěstí dosud nenaučila!”

Jean upozorňuje lorda: „Pane, hoří vám ponožky.”
„Snad boty, ne?”
„Ne, ty už shořely.”

Starý lord líčí své zážitky z lovů v Africe: „Zůstali jsme v džungli bez jídla, odsouzeni k smrti.”
Někdo pochybovačně podotkne: „To tam nebyla v okolí žádná voda?”
Lord překvapeně prohlásí: „Kdo by v tak těžké situaci myslel na mytí?!”