Vtipy o lordovi a Jeanovi

„Žán, dnes ta meluzína v krbu neobyčejně vříská, a přitom venku není žádný vítr. Čím to může být?” táže se lord Carls svého sluhy.
„Vaše lordstvo, to není meluzína, to nám v komíně řve chlap.”
„Chlap? Proč by nám měl v komíně řvát chlap? Tomu nerozumím, Žán.”
„Policejní jednotka rychlého zásahu provádí v našem hrabství nácvik netradičního proniknutí do budovy a jeden z jejích mužů se k nám pokusil dostat komínem.”
„To je velmi originální. A copak mu zabránilo v tom, aby nám spadl do krbu?”
„Maličkost, vaše lordstvo. Já jsem do krbu postavil vidle na dlouhé násadě a on je teď na nich v komíně napíchnutý!”

„Jean, co je to venku za ruch?”
„Ráčil jste zastřelit pojišťováka od Loyda, pane.”
„No ne, já jsem se trefil?”

Lord přijímá nového sluhu a vysvětluje mu jeho povinnosti: „Jamesi, ráno vstanete za rozbřesku, zatopíte v jídelně, nachystáte mi vanu, vykartáčujete oblek, donesete ranní tisk, připravíte a naservírujete mi snídani. Pak vyvenčíte mé psy, připravíte mi jezdeckou uniformu a začnete připravovat oběd. Na stole bude přesně ve dvanáct hodin. Pak poklidíte v pokojích, obstaráte nákupy, přichystáte svačinu, nalijete mi sklenku brandy, zatopíte v krbu a připravíte čaj a doutníky. Večeře bude o půl sedmé, pak přiložíte do krbu, přichystáte občerstvení hostům, odeberete jejich pláště a postaráte se o jejich pohodlí. Nakonec znovu vyvenčíte psy, vyvětráte, odestelete mi lože a připravíte krb na ráno. Potom si můžete jít lehnout. Chcete se ještě na něco zeptat?”
„Jistě, sire, nachází se v okolí nějaká kvalitní hlína?”
„Proč, Jamesi?”
„No, že bych ještě ve volném čase mohl pro radost pálit cihly.”

V horském hotelu švýcarských Alp sedí ve vinárně lord Beefsteak ve společnosti šarmantní Francouzky, objednává další whisky a znuděně praví: „Je tu vskutku nádherně, avšak - jak se mi to jeví - tak ta sněhová bouře potrvá delší dobu. U nás v Anglii se říká, že v takovém počasí se dají dělat dobře pouze dvě věci...”
„Och, milý lorde, bridž jsem se naštěstí dosud nenaučila!”

Jean upozorňuje lorda: „Pane, hoří vám ponožky.”
„Snad boty, ne?”
„Ne, ty už shořely.”

Starý lord líčí své zážitky z lovů v Africe: „Zůstali jsme v džungli bez jídla, odsouzeni k smrti.”
Někdo pochybovačně podotkne: „To tam nebyla v okolí žádná voda?”
Lord překvapeně prohlásí: „Kdo by v tak těžké situaci myslel na mytí?!”

„Žán, slyšíte hrom?”
„Ne, pane.”
„Tak proč kolem mě lítají blesky?”
„Protože jste ze sprchy sáhnul do zásuvky, pane.”

V zimě: „Žán, proč je tu taková zima?”
„Zamrznul krb, pane.”
„Žán, to snad nemyslíte vážně! Proč jste ho dával do mrazničky?”

„Jean, líbím se vám?” zeptal se jednoho dne lord.
„Abych byl upřímný, sire, tak nejste můj typ.”
„No dobře, ale proto ještě nemusíte chodit za lady!”

Starší lord si stěžuje lékaři: „Doktore, mám menší problém. Je to už půl roku, co jsem se oženil, ale moje žena ne a ne otěhotnět.”
„Hmm, a kolik je vám let?”
„Sedmdesát.”
„A manželce?”
„Dvacet pět.”
„Hmm, to bude těžké. Ale možná se najde řešení. Mořský vzduch dělá zázraky. Pronajměte si jachtu a vyplujte i s manželkou na několikatýdenní plavbu. Jó, a vezměte s sebou také nějakého mladého sekretáře na administrativní záležitosti.”
„Dobře, tak já to zkusím,” souhlasil lord.
Po dvou měsících přijde lord do ordinace úplně vysmátý: „Měl jste pravdu, doktore! Mořský vzduch opravdu dělá zázraky! Moje manželka je konečně v jiném stavu!”
„No vidíte,” spokojeně prohlásí lékař. „A jak se to líbilo tomu sekretáři?”
Lord odvětí: „Mladíka jsem nesehnal, byla s námi sekretářka. Ale ten mořský vzduch je skutečně zázračný, protože ona z něj také otěhotněla...”