Vtipy o kultuře a umění

Stojí žebrák na rušné ulici a velice hezky hraje na housle. Zastaví se u něho hudební odborník: „Člověče, já žasnu, vždyť vy byste mohl hrát v profesionálním orchestru! Proč tady žebráte?”
„Jo, pane, to bych dělat nemohl, já musím živit osmičlennou rodinu.”

Ptá se pan Hanuš souseda: „Karle, znáš nějakého hudebního skladatele Podlahu?”
„Ne,” podiví se soused. „Proč?”
„No, ten chlap musí vydělat peněz!” posteskne si Hanuš. „Lidi pořád chtějí, aby hráli něco od podlahy.”

Když jde Freddy Krueger spát, pokaždé se podívá pod postel, jestli tam není Chuck Norris.

„Popelko, musíš se pořád dloubat v nose?” zlobí se tatínek.
„Musím, tatínku,” odpoví chuděra. „Holubi mi pomáhají přebírat hrách!”

Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne: „Tři.” a všichni se začnou řehtat.
Pak se uklidní, a jiný řekne: „Pět.” a zase se všichni složí smíchy.
Vzápětí další řekne: „Jedenáct.” a vypadá to, že smíchy prasknou.
Pánovi, co sedí naproti, je to divné, tak se jich ptá: „Prosím vás, čemu se to smějete?”
„No, my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí.”
„Aha, a můžu si to taky zkusit?”
„Jasně...”
Tak se pán nadechne a povídá: „Čtrnáct.”
Nic, ani úsměv.
Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný: „Devět.”
Zase nic, koukají se na něj divně.
Tak vsadí na tutovku a povídá: „Tři.”
Kamenné ksichty.
Tak se ptá: „Vždyť jsem na konec říkal i vtip, který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?”
„No, když vy to neumíte tak podat!”

Ptá se žák pana faráře: „Je to pravda, velebný pane, že všechny zvony letí o Velikonocích do Říma?”
„Hm, tak to ten náš asi nezaplatil u cestovky.”

Na taneční zábavě tančí chlap se ženskou a ta najednou říká: „Prosím vás, proč tancujete jenom doprava, nechcete to zkusit opačně?”
Chlap na to, že ne. Ženské to asi vadí, a tak zase doráží, jestli by to přeci jenom nechtěl zkusit. On už to nevydrží a povídá: „Já nemůžu. Kdybych tancoval doleva, tak by se mi odšroubovala noha!”

Kdo je to absolutní jeptiška?
Jeptiška, jejíž matka i babička byly jeptišky.

Pan katecheta vypráví: „A pak přišel Bůh s andělem k Abrahámovi.”
„Prosím,” hlásí se Otík, „já vím, jak se ten anděl jmenoval.”
„Opravdu,” vrtí hlavou velebníček, „jak tedy?”
„Můj tatínek říkal, že když se sejdou tři chlapi, určitě je jeden z nich Novák.”

Manželé na koncertě. Ona: „Franto, tady někdo spí!”
On: „A kvůli tomu mě budíš?”