Vtipy o kultuře a umění

Rok 2050, Česká republika, města rozbombardovaná, vsi vypálené, z jednoho zničeného domu vylézá špinavý a unavený děda a kochá se v jarním slunci. Za ním vyleze stejně ubohý vnouček a ptá se: „Dědo, je to pravda, že kdysi zde byla pamětihodná města, útulné vesnice a příjemné místo k životu?”
Děda se zasní: „Ano, to všechno bylo. Ale pak se u nás objevilo velké naleziště ropy.”

Pastor a spisovatelka vedou spor, kdo je důležitější. Pastor uvádí: „Paní, vidíte, že Bůh nejprve stvořil muže!”
Spisovatelka: „Ano, já také nejdříve dávám dohromady hrubý koncept.”

„Sparta a Slavia jsou vlastně pražský výběr...” nadhodil pan Abrahám svou myšlenku.
„Dá se to tak říci,” připustil pan Holý.
Pan Abrahám se čílí: „Tak jak to, že neumí zpívat!”

„Co byste udělal, kdybyste uměl zpívat jako já?”
„Zašel bych na krční!”

V nóbl divadle tak poloseděl, pololežel chlápek, který tím efektivně zabral tři sedadla. Když si ho všiml uvaděč, okamžitě k němu nenápadně přiběhl a povídá: „Pane, promiňte, ale smíte obsadit jen jedno místo.”
Chlápek jen něco zabručel a ani se nehnul. Uvaděč mu pohrozil, že zavolá ředitele divadla, ale ani to s ním nehlo. Uvaděč hrozbu splnil a ve dvou minutách byl zpátky i s ředitelem. Spolu se snažili chlapa přemluvit a když to nešlo po dobrém, zkoušeli ho zvednout, ale nešlo to.
Nakonec zavolali policii. Policista dorazil, šťouchl do chlapa pendrekem a povídá: „Tak dobře, zeptám se tě jen jednou, jak se jmenuješ?”
Chlápek pootevřel oko a zasténal: „Karel.”
„A odkud jsi, Karle?”
„Z druhého balkónu.”

Tady čtu, že bohové na Olympu jedli ambrózii a pili nektar. Už chápu, proč byli nesmrtelní - vždyť v nektaru je obrovské množství konzervačních látek.

Jeden význačný vědec sestrojil robota, který uměl znamenitou věc - stačilo, aby spolkl jakoukoliv knihu, a robot hned věděl všechno, co v ní je. Tak to tedy fungovat mělo, ale nastal menší problém - robot nedokázal rozžvýkanou knížku rozluštit.

„A co u vás, taky to tak strašně fouká?”
„Ne, pohoda. Akorát ptáci lítají nízko... počkej, to nebyl pták, ale kočka!”

Jde pan Novák s manželkou, když jí v kabelce začne zvonit mobil. Ona se snaží hovor vzít a marně ho v kabelce hledá.
Pepa jí radí: „Ty, a nenechala jsi ho doma?”

„Slečno, máte ráda Mozarta?”
„Ten je tu také?”