Vtipy o historii

„Pane Horáček, myslíte, že by byl Napoleon slavný i teď?”
„Pochopitelně, vždyť by mu bylo přes 200 let!”

Horymír si vyrazil za paničkou na Jižní město. Postaví Šemíka ke hromosvodu pod okno své lásky a povídá mu: „Zůstaň tady, kdyby se jí vrátil starej, skočím ti z ložnice rovnou na hřbet a zmizíme.”
Když jsou v nejlepším, zvonek. Horymír vyskočí ze třetího patra a panička jde otevřít. Za dveřma stojí Šemík a povídá: „Vyřiď Horymírovi, že venku prší a že čekám v sušárně.”

Proč se Přemysl usmívá, když přichází Libuše?
Poslouchejte trumpety, jak hrají: „Ta ráda dá...”

Karel IV. se na cestách pomiloval s mladou dívkou. Ze zvědavosti se jí po milostném aktu zeptal: „Pověz mi, děvče, kolikátý jsem?”
„No přece čtvrtý!”

Staří Řekové věděli, že si Sokrates velmi váží znalostí. Jednou ho potkal jeden jeho známý a povídá: „Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o tvém příteli?”
„Počkej chvilku,” řekl Sokrates, „než mi cokoliv řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí Zkouška tří sít.”
„Tří sít?”
„Ano, přesně tak,” pokračoval Sokrates. „Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš. První síto se jmenuje Pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?”
„Ne,” odpověděl. „Vlastně jsem to jen slyšel.”
„Dobře, takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto. Síto se jmenuje Dobro. Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?”
„No, ne, Sokrate. Právě naopak.”
„Takže mi o něm chceš říct něco špatného. A nejsi si jist, jestli je to pravda. Ještě pořád můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto. Síto jménem Užitečnost. Je mi to, co mi chceš říct o mém příteli, užitečné?”
„Ne, Sokrate, moc ne.”
„Dobrá,” uzavřel Sokrates. „To, co mi chceš říct, není ani pravdivé, ani dobré a dokonce ani užitečné. Tak proč bys mi to měl vyprávět?”
Tato příhoda je také důvod, proč byl Sokrates velký filozof a všichni si ho vážili. A také to vysvětluje, proč Sokrates nikdy nepřišel na to, že mu jeho nejlepší přítel spí se ženou.

Za doby Karla IV. jede rytíř na hrad Karlštejn. U vrat stojí strážný a říká tomu rytíři: „Co chceš?”
Rytíř odpoví: „Jedu popřát našemu králi k svátku!”
Stráž ale protestuje: „Člověče, co blázníte? Dnes není Karla!”
Rytíř ale odpoví: „Vždyť já vím, že dnes není Karla... ale je čtvrtýho.”

Ptají se chlápka: „Kdo to byl Kolumbus?”
„Pták!”
„Jak to?”
„Copak jste neslyšeli o Kolumbově vejci?”

Julius Caesar rád pronášel vzletné řeči. Jednou, po svém projevu v Senátu, když mu všichni aplaudovali, si všiml, že jeden senátor netleskal. I zeptal se ho, proč.
„Mně se to moc nelíbilo.”
Caesar se rozzlobil a poslal ho do lomu na nucené práce.
Za pár měsíců ho omilostnil a opět na jednom shromáždění řečnil. Po chvíli se onen senátor zvedl a odcházel. Caesar na něho zvolal: „Kam jdeš?”
„Do lomu!”

V dobách, kdy mívali lidé osm dětí, jen to hvízdlo, oznámil Pepa jednoho dne své ženě: „Takhle to už dál nejde. Ode dneška budu spát na půdě.”
„Když myslíš, že to pomůže,” odvětila jeho žena skromně, „tak já teda taky.”

Co pošeptal Horymír Šemíkovi do ucha před skokem z Vyšehradu?
„Šemíku, koníčku, jde si pro tebe koňský řezník.”