Vtipy o dětech a mladých

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Nevim!”
„Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Nevim!”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Nevim!”
„A Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Nevim!”

Pepíček přijde domů a ptá se maminky: „Co by jsi udělala, kdyby jsi potkala na chodbě pana ředitele?”
„Slušně bych ho pozdravila.”
„Co by jsi udělala, kdyby jsi šla na záchod a uviděla jsi tam pavouka?”
„Vzala bych ho do kapesníčku a hodila do koše.”
„Co by jsi udělala, kdyby se ti topila máma?”
„Hodila bych jí provaz.”
„Co by jsi udělala, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Zamávala bych na ni.”

Druhý den přijde Pepíček do školy a paní učitelka se ho ptá: „Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Slušně bych ho pozdravil.”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Vzal bych ho do kapesníčku a hodil do koše.”
„Co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Hodil bych jí provaz.”
„Co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Zamával bych na ni.”

Paní učitelka se ptá dětí: „Co byste řekli, kdybyste přišli k mému hrobu?”
Přihlásí se Anička: „Tady leží má nejoblíbenější paní učitelka.”
„Výborně, Aničko, dostaneš jedničku.”
Přihlásí se Honzík: „Zde odpočívá nejhodnější paní učitelka.”
„Výborně, Honzíku, dostaneš jedničku.”
Potom se Pepíčkovi ztratí guma a on ji začne hledat. Paní učitelka přezkouší i ostatní žáky a nakonec vyvolá Pepíčka. Pepíček v tom okamžiku najde gumu a říká: „Tady leží, mrcha!”

Přijde Pepíček domů ze školy a říká mamince: „Mami, představ si, že jsem se dneska jediný z celé třídy přihlásil.”
Mamka se zeptá: „A na co se učitelka ptala?”
„Kdo neudělal domácí úkol.”

Dcera přijde domů dřív a chlubí se otci: „Dneska mi odpadla fyzika a zeměpis.”
Táta se podiví: „Ta škola je nějaká malomocná!”

U Denků je na výměnném pobytu dvanáctiletý Ital a pořád se vytahuje: „My máme moře, to vy nemáte! Vy nemáte moře a my ho máme, heč!”
Jana se naštve a vyštěkne na něj: „Abys věděl, tak se strašlivě mýlíš, drahej Taliáne. My tady náhodou máme to největší moře!”
„A jaké, hm?” nevěří jí Ital.
Jana vítězoslavně vyřkne: „Moře učení!”

„Proč máš z dějepisu stále pětky?” zlobí se otec na syna.
„Víš, tati, já za to nemůžu. Učitel se pořád ptá na věci, které se staly před mým narozením!”

„Zítra pojedeme se školou na výlet do kostnice,” chlubí se doma František.
Máma povídá: „Hlavně nezapomeň přivézt něco Alíkovi.”

„Pane vedoucí, v kolik se ráno bude vstávat?”
„Až vstanu.”

Otec: „Vysvědčení samá pětka, můžeš mi říct, z čeho máš takovou radost?”
„Už jen jeden výprask a pak prázdniny!”

Zvoní telefon, zdvihne jej Pepíček Kalianků. Z telefonu se ozve: „Prosil bych hlavu rodiny.”
„Jakou - titulární nebo faktickou?”