Vtipy o dětech a mladých

Paní učitelka ve školce pomáhá dítěti obout si malé kovbojské boty. Oba tlačí, tahají, pořád se do těch bot nemůžou dostat. Když se to konečně podaří, oba si celí upocení sednou, chlapeček se podívá na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.”
Tak se učitelka podívala a opravdu. Zachovala klid, boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali, tentokrát na správné nohy. Chlapeček se podívá na botičky a namítne: „To ale nejsou moje boty.”
Učitelka se kousne do jazyka a s námahou zase botičky sundají. Ale chlapeček opět povídá: „To nejsou moje boty, to jsou boty mého bratra a máma mě je nechává nosit.”
Učitelka už neví, jestli se má smát nebo plakat. Znovu však pomůže chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné námaze pomáhá do kabátu, udiveně se ho zeptá: „Kde máš rukavičky?”
A chlapeček prohlásí: „Já je mám nacpané v botičkách!”
(Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc.)

Na ulici do sebe vrazí dva frajeři.
„Hej, vole, vo co jde?” rozčiluje se první.
„Vo nic, vole,” odvětí nasupeně druhý. „Vo něco běží!”

„Pane vedoucí, co se to s vámi děje?”
„Vezmi si taky lysohlávku a uvidíš.”

„Tetičko, ty nedovedeš sama jíst?”
„Proč myslíš, Venoušku? To víš, že dovedu.”
„No, když jsi včera přijela, tatínek říkal, že budeme zase muset tu starou škatuli čtrnáct dní krmit!”

„Pamatuj si, Pepíčku, chytrý člověk má vždy pochybnosti, jen hlupák nepochybuje.”
„Tati, a jsi si tím jistý?”
„Stoprocentně!”

„Synáčku, proč pláčeš? Chtěls lodičku? Dostals lodičku. Co bys ještě chtěl?”
„Moře!”

Chlapec chce dát své dívce k narozeninám dárek, ale neví si rady, a tak se ptá matky: „Kdyby ti bylo šestnáct let, co by sis přála?”
„V tom případě už nic!”

„Tati, vezmi si taky vlašský salát,” nabízí otci uprostřed parného léta Monika.
„Ne, díky,” odmítne tatínek, „to je tvůj průjem!”

Pavel přinese domů třídní důtku a tatínek, mimochodem policajt, se ho ptá: „Co jsi provedl?”
„Vystřelil jsem si z našeho třídního učitele,” přiznává harant.
Policajt si oddechne: „Díky Bohu, že zůstalo jen u důtky. Co kdybys, ty pitomče, někoho trefil?!”

„Tati! Tati! Máma je moc šikovná!” haleká na dvorku malá Kristýna.
Tatínek se vykloní z okna: „Proč myslíš, Kristýnko?”
„Vyjela z garáže bez otevření vrat!”