Vtipy o dětech a mladých

Petr dělá na táboře za trest kliky.
„Co jsi provedl?” zajímá se kamarád.
„Dal jsem mu sto kliků za to, že řekl vole,” vysvětluje za klikujícího vedoucí.
„Sto kliků za jedno vole?!” kulí oči kamarád. „Ty vole!”

Pepíček si vzal svoji novou chemickou soupravu do sklepa, kde celé odpoledne prováděl různé pokusy. Jeho táta se vrátil z práce a šel se podívat, co synek tropí. Ten zrovna seděl obklopen baňkami a zatloukal cosi do zdi.
„Proč zatloukáš ten hřebík do zdi?” ptá se otec.
„To není hřebík,” říká synek, „to je mrtvý červ. Chtěl jsem ho pomocí své speciální směsi oživit, ale on místo toho ztvrdnul na kámen.”
„Víš co? Hele, ty mně dáš tu baňku s touhle chemikálií a já ti hned zítra koupím motorku!”
Pepíček nepřemýšlel dlouho a podal tátovi baňku. Druhý den, když přišel Pepíček ze školy, tak před brankou stál na chodníku zbrusu nový Mercedes. Pepíček se šel zeptat tatínka, proč koupil auto a ne motorku.
„Motorku máš v garáži, synku,” řekl otec, „ten Mercedes je od maminky.”

Pepíček se ptá tatínka, proč čápi odlétají na zimu do Afriky. Tatínek odpoví: „No víš, Pepíčku, oni v Africe taky potřebují děti.”

„Jestli od teďka ani jednou nepromluvíš, dostaneš ode mě tisícovku. Bereš?”
„J... o!”

Učitelka si stěžuje: „Pepíček si ze mě dělá legraci. Namaloval na katedru mouchu, já ji chtěla zahnat a pohmoždila jsem si ruku.”
Otec s účastí: „To nic není. Nedávno u nás v koupelně na stěnu namaloval tak věrně lva, že jsem proskočil přes namalované dveře.”

„Podívej na támhletoho pána, jak je čistotnej,” ukazuje Petříkovi na ulici babička. „Vytírá chodník.”
„Ale babi,” rozesměje se vnouček, „to je jen náš slepej soused. Zase si vzal místo bílé hůlky mop!”

„Mami, ta zebra má mor!” vykřikne před výběhem v zoologické zahradě klučina.
„Ale nemá,” uklidňuje ho maminka, „jak jsi na to vůbec přišel?”
„Ve škole jsme se učili, že se mor projevuje černými skvrnami na těle.”

„Podepíšeš mi úkol, mami?” prosí večer Jeník.
„Počkej chviličku - jen zhasnu a už tě budu poslouchat...”

Babička oznamuje vnoučatům: „Nedivte se, že to vždycky nezvednu. Třeba se cpu telefonem a zazvoní zákusek...”

Mezi skauty: „Říkal jsem, tu tornu si sbal, ne - tu tornu si spal!”