Vtipy o cirkusech a poutích

Pan Novák přijde do cirkusu, kde vystupuje vzpěrač zvedající těžké činky. Vyčítavě zvolá: „Jste banda lenochů, vidíte, že nemůže, a nikdo mu nepomůžete!”

Slavný cirkusový cvičitel se svěřuje v novinách: „První, koho jsem vycvičil, byli moji rodiče.”

Na dveře ředitelské maringotky v noci kdosi buší a volá: „Pane řediteli, hoří cirkus!”
„Tak proč budíte mě? Vzbuďte raději polykače ohně!”

„Kde pracuješ?”
„V cirkuse.”
„Dobrá práce?”
„Ujde to. Dvakrát denně strčím na chvíli hlavu lvovi do tlamy a potom mám zase volno.”

„Přátelé, představte si, co se stalo,” vypráví s úžasem svým společníkům z cirkusu polykač nožů. „Můj synek, kterému je teprve devět měsíců, spolkl první špendlík!”

Klaun hned po ránu spadl ze schůdků maringotky, vzápětí nedopatřením šlápl kočce na ocas a potom rozbil servis na kávu.
„Nemohu pochopit, klaun,” povídá mu ředitel, „jak můžete za jediný den stačit provést tolik, ale zatraceně tolik pitomostí?”
„To je jednoduché, pane řediteli. Já jsem dneska vstal o něco dřív...”

Jeden Evropan vyrůstal jako malý chlapec v Indii, kam jeho rodiče byli vysláni pracovně. Jednou takhle šel Evropan po cestě a uviděl malé slůně, jak špatně našlapuje a všimnul si, že má v tlapě trn. Bylo mu ho líto, a tak slůněti trn vyndal. Léta plynula, Evropan se s rodiči vrátil domů a dospěl. Jednou přijel do Evropy velký indický cirkus. Evropan se šel do cirkusu podívat. Seděl v první řadě, kde najednou uviděl slona, který se podobal tomu malému slůněti, kterému kdysi v Indii pomohl.
Slon si ho také všimnul, popošel k němu, objal ho chobotem a zdvihl ho do výšky. A potom s ním třísknul o zem. Takže to byl asi jiný slon.

„Proč jste zavřeli bleší cirkus?”
„Protože naše hlavní herečka utekla s nějakým pudlem...”

V cirkuse: „Rychlééé! Chyťte zebruuu! Začíná pršeeet!”

Přijde klaun k psychologovi a stěžuje si: „Celý život se mi všichni smějí!”