Vtipy o cikánech a Romech

Laco: „Dežo, čo máš v tom kufere?”
Dežo: „Ešťe neviem.”

Víte, proč mají cikáni tolik dětí?
Protože ponožky prosakujou!

„Dežo, puč mi ňáky lóve.”
„Nemůžu, Fero.”
„Préčo?”
„Lebo sem eště žádne dnes neukrádl!”

Telefonuje syn s mámou: „Mami, můžu dnes přijít i se svým děvčetem?”
„Samozřejmě, synku.”
„Víš, mami, já jsem s ní už dva měsíce ženatý...”
„Och! To je skvělé, synku.”
„Mami, chtěli bychom žít u vás.”
„Dobře, synku, bude nám spolu veseleji.”
„... ale ona je cikánka.”
„Synku, vždyť nejsme žádní rasisti.”
„... a má čtyři děti.”
„Synku, já se už těším na dětičky.”
„Mami, ale vy máte jen jednopokojový byt.”
„To je v pořádku. Ty s manželkou a s dětmi budete bydlet v pokoji a otec si ustele v kuchyni.”
„Ale co ty, mami?”
„V pohodě - já se jdu oběsit...”

„Cikáne, proč máš tolik dětí, to tě baví je všechny hlídat a vychovávat?”
„To je právě to, mě nebaví jejich výchova, ale jejich výroba.”

Přijde cikán do supermarketu a stěžuje si: „Co to tady dáváte za igeliťáky? Už mám druhé děcko!”

Uprchlík ze své země, kterému byl právě udělen azyl v Česku, se rozhodl Čechům poděkovat za svou záchranu, a tak šel na ulici, aby jim to řekl.
Potkal prvního a hned na něj spustil: „Chci vám moc poděkovat, vy Češi jste takový hodný národ.”
On mu ale odpověděl: „Já nejsem Čech, já jsem Rom.”
Uprchlík potkal druhého a hned spustil: „Chci vám moc poděkovat, vy Češi jste...”
I druhý mu odpověděl: „Já nejsem Čech, já jsem Rom.”
Zmatený uprchlík se ho zeptal: „A kde vlastně jsou Češi?”
Rom na to: „No, teď je jedenáct, tak asi v práci.”

Přijde Dežo za mistrem a říká: „Pán mistr, nebyla by tu nějaká lehká práce pro bráchu Fera?”
Mistr na to: „Tak dobrá, zítra ať se za mnou zastaví a já mu dám lehkou práci.”
Na druhý den po práci přijde Dežo za mistrem a ptá se: „Pán mistr, kde je Fero?”
Mistr: „V nemocnici!”
Dežo: „Vždyť jsem vám říkal, ať mu dáte nějakou lehkou práci!”
Mistr: „Vždyť ano, dal jsem mu hrabat listí a on spadl ze stromu!”

Z obecního zpravodaje: „V pátek nás poctila svou návštěvou banda potulných cikánů, která dotáhla do města koňmo vozy. Zatancovali, zahráli a přirozenou selekci slepic provedli.”

Cikán a běloch bydlí vedle sebe ve stejných barácích. Oba dva se rozhodnou ty dva baráky prodat. Běloch vyhodí cenu na 1 000 000 Kč, ale dozví se, že cikán ten svůj prodává za 2 000 000 Kč. Nasupeně tedy dojde k cikánovi a povídá: „Jak to, že prodáváš ten stejný dům za dvakrát větší cenu?!”
„Protože vedle mě nebydlí cikáni!”