Vtipy o alkoholu

Přijde kovboj do saloonu a poručí si: „Nějakej silnej chlast!”
Hospodský mu nalije.
„To je silnej chlast? Vždyť je to samá voda,” řekne kovboj a pití chrstne na zem.
Hospodský vezme 100% špiritus a nalije kovbojovi. Tomu se to zase nezdá dost silné a vyleje obsah na zem.
Hospodského to naštve a kovbojovi nalije kyselinu sírovou.
„No vidíte, to je konečně pití,” pochválí ho kovboj a odejde.
Za okamžik vběhne zpátky a zařve: „Co to bylo za chlast? Vyjdu ven, plivnu na koně a zbyly z něho jen podkovy!

Potácí se chlápek po ulici a mrmlá si: „Už nikdy víc nebudu pít. Už nikdy víc, ani méně. Tohle je tak akorát!”

„Víš, že se po alkoholu pomalu blbne?”
„Mně to nevadí, já mám dost času.”

Jde opilec z hospody, šíleně se motá, najednou se mu udělá hrozně zle, opře se o zeď a začne blít. Po chvíli odněkud přiběhne pes a začne ty zvratky očuchávat.
Opilec se podívá dolů a kulí oči: „Sakra, to by mě zajímalo, kde jsem sežral toho psa?!”

„To se nebojíte, že z toho chlastu zblbnete?”
„Já když se napiju, tak se nebojím ničeho!”

Byl jednou jeden mejdan. Slavilo se až do rána. Když byli všichni oslavenci řádně pod parou, napadlo jednoho z nich, že by si mohli zalyžovat. Tak vytáhl lyže a začal v paneláku jezdit po schodech.
Byla neděle ráno a jedna babička šla z kostela. Protože na schodech se blbě házejí obloučky a babička rozvášněnému lyžaři nechtěla nebo nestihla uhnout, stalo se něco, co se nemělo stát. Babička zůstala ležet pod schody v nepříliš dobrém stavu. Oslavenci jí pochopitelně zavolali sanitku, a pokračovali dál s pitím.
Když už konečně dopili a potom taky vystřízlivěli, pokusili se zjistit, kam nešťastnou babičku odvezli. Šli se zeptat do nejbližší nemocnice: „Prosím vás, nepřivezli vám sem ráno tu a tu paní?”
„Jo tu? Tak tu odvezli rovnou do blázince, říkala, že ji někdo v paneláku srazil na lyžích.”

Postarší pán se vrací dom pořádně namletej. Stoupne si před dveře a marně se snaží trefit do klíčové dírky. Pak se najednou z druhé strany ozve jeho manželka: „Déchni na mě klíčovou dírkou.”
Tak tedy déchl a manželka ho poslala spat ven. Takhle se to několikrát opakovalo, když tu si usmyslil, že na ňu vyzraje. Po dalším tahu snědl tři stróžky česneka a šel dom. Tam samozřejmě vyčkávala manželka s rozkazem, tak zase déchl do klíčové dírky. Chvilu bylo ticho a pak se ozvalo: „Nech si ty hloupé fóry, otoč se a déchni na mě ještě jednou!”

Opilec se vrací domů přes hřbitov, kde usne ve vykopaném hrobu. Ráno je mu zima a hrobník mu říká: „Nemáš se v noci odkopávat.”

Když Julča zjistila, že Jožin je notorický alkoholik, to už do něho byla beznadějně zamilovaná. Když už neměli doma žádné peníze, nechala si ustřihnout své krásné vlasy a prodala je. Za utržené peníze koupila Jožinovi pár lahví domácí slivovice. Ale i těm bylo jednoho pošmourného dne vidět na dno. S nadějí v hlase hladil Julču po hlavě: „Víš, že by tady ještě tak na dvě deci bylo?”

„Miláčku, nepůjdeme spolu na romantickou procházku?”
„A to si ta piva nemůžeš koupit domů?”