i Vtipy

Jak si strážníci stříhají nehty?
Tak, že když je mají ostříhané, jsou bez prstů.

Cikáni jsou jako běloba... hned vám vybílí byt!

V dějepisné písemce přišlo i na téma bohyně Kálí. Pepíček napsal: „Bohyně Kálí - asi má průjem.”

Jaký je rozdíl mezi veselým a smutným paroháčem?
Ten veselý o tom ještě neví.

K břehu rybníka se rychle přibližuje velké hejno ryb a volají na připravené rybáře: „Stop! Stop! Zaplatíme výkupné!”

Kosmologie je věda o Kosmasovi.

Saddám Husajn sedí v kanceláři a přemýšlí, koho má napadnout, když mu zazvoní telefon: „To je pan Husajn? Tady je Paddy z hrabství Cavan v Irsku. Chci vám sdělit, že vám vyhlašujeme válku.”
„To je důležitá věc, Paddy,” povídá Saddám. „Kolik mužů má vaše armáda?”
„Počkejte - já, bratranec Sean, soused Gerry a naše parta z hospody. To je osm lidí.”
Saddám si povzdechne: „Paddy, musím ti oznámit, že na můj rozkaz čeká milion mužů ve zbrani.”
„Tak počkejte, zavolám vám znovu.”
Příštího dne Paddy opravdu volá: „Dobře, pane Husajne, ta válka platí. Museli jsme si sehnat nějakou výzbroj.”
„A jakou výzbroj máte, Paddy?”
„Dva kombajny, buldozer a traktor z Murphyho farmy.”
Saddám si zase povzdechne: „Musím ti sdělit, Paddy, že mám 16 tisíc tanků, 14 tisíc obrněných transportérů a ve zbrani mám teď půldruhého milionu vojáků.”
„Opravdu? Tak já vám zase zavolám.”
Jak jinak - příští den volá Paddy zase: „Pane Husajne, tak ta válka platí pořád. Pořídili jsme si letectvo! Do Tedova ultralehkého letadla jsme namontovali pár pušek a přidá se k nám ještě bridžový kroužek.”
Saddám minutu mlčí a potom se ze sluchátka ozve: „Paddy, já mám 1000 bombardérů, 500 útočných Migů 19 a od našeho posledního rozhovoru se armáda rozrostla na dva miliony mužů.”
Dalšího dne Paddy volá znovu: „Dobře, pane Husajne, tu válku musíme bohužel odvolat.”
„Škoda,” řekne Saddám zklamaně. „Kam se poděla vaše odvaha?”
„No, probrali jsme to a došli k závěru, že dva miliony zajatců nejsme schopni uživit!”

Ptá se nóbl dáma v kožešnictví: „Je ta liščí kůže opravdu nepromokavá?”
„Ovšem, madam,” ujišťuje ji prodavačka. „Už jste někdy viděla lišku s deštníkem?”

Učitelka na začátku hodiny běsní: „Zapomenout si tužku, gumu... Dejme tomu. Nevzít si do školy sešit, učebnici, žákovskou... To se dá ještě překousnout. Ale nechat doma celou aktovku, Horáčku!”

Hodina biologie. Profesor přednáší studentům: „Čistý vzduch a hluboké dýchání zničí všechny původce našich chorob.”
Vzadu se ve stoje hlásí blondýnka: „Pane profesore, ale jak přinutíme tyto původce, aby zhluboka dýchali?”