Vtipy o kultuře a umění

Fronta před telefonní budkou. Vykloní se z ní chlapík: „Promiňte, spletl jsem si číslo. Nepotřebuje náhodou někdo z vás volat 723 744 701?”

Z rozhovoru: „A jak se ten nerudnej chlap jmenoval?”
„Ruda.”

„Kolona se pohybuje krokem,” hlásí v rádiu. „Není se co divit s tím, v jakém je naše vojenská technika stavu.”

Hurvínek je zvídavý.
„Taťuldo,” ptá se, „co je podle tebe kamzík?”
Spejbl si rozpačitě odkašle: „Kamzík? Víš, Hurvajs, to je taková... No, taková přiblblá ryba.”„Ale ve škole nám říkali, že kamzík skáče po horách.”
„Však jsem ti říkal, že je přiblblá.”

Baví se dva kreslíři: „Utrpěl jsem nenahraditelnou ztrátu. Můj synek vyhodil moje nejlepší kreslené kousky do smetí.”
„Fakt? A kolik mu je?”
„Čtyři a půl roku.”
„No prosím, tak malý a už se vyzná v umění.”

Mezi zájemci o komerční využití klonování nechybí Paris Hilton.
„Představte si, že jsem ztratila jednu ze svých nejoblíbenějších náušnic,” vysvětluje jedna z nejbohatších dědiček na světě, „pokud ji do týdne můj speciální vyšetřovací tým nenajde, nevidím jinou možnost, než zbylou náušnici naklonovat!”

Stěžuje si vodník Brčálek na hrázi svého rybníka vodníku Česílkovi: „Už nikdy u sebe nenechám přespat ženskou!”
„Něco se stalo?” vyzvídá Česílko.
„Jo, to se teda stalo,” zrudne vodník Brčálek, „ráno se probudím a všechny mé hrnečky s dušičkami jsou vymyté a vyleštěné!”

„Pane malíři, budu na tom obraze krásná?”
„Samozřejmě. Ani se nepoznáte!”

Jen Chuck Norris zná poslední číslici čísla Pí.

„Buďte pozdraveni, bratři, neseme dobrou zvěst, brzy přijde Království nebeské...”
„Prosím tě, zkrať to!”
„Tak jo, šnaps jsme koupili a domluvili jsme na večer několik děvčat.”