Vtipy o cestování a dopravě

Bavil se námořník na ulici s dívkou, se kterou se jen před malou chvilkou seznámil a byl nadšen, že si spolu tak dobře rozumějí. Najednou zpozoroval, že jenom přes ulici je hodinový hotel a rozhodl se toho využit.
„Slečno,” navrhl jí taktně, „co kdybychom pokračovali v našem započatém rozhovoru támhle naproti v hotelovém pokoji?”
„No dovolte!” urazila se slečna. „Co si to dovolujete? Copak já jsem nějaká prodejná ženská?”
„Ó pardon! Ale jen tak mimochodem, copak já jsem mluvil o penězích?”

Pilot napsal do knihy závad: „Myš v pilotní kabině.”
Mechanik odepsal: „Byla namontována kočka.”

Zima. Chlapec se ptá muže, který zimomřivě drží ruce v kapsách: „Strejdo, kolik je hodin?”
Ten odpovídá: „Prosím tě, přijď se zeptat v létě.”

Obloha je zatažená, na palubu poprchává, a tak se všichni cestující stahují do útrob velké zaoceánské lodi, kde už je pro ně připraven program. Jeden pán přijde do baru, protlačí se zástupem a zděšeně se rozhlíží. Všude je nabito k prasknutí, že by ani špendlík nepropadl. Najednou se mu rozzáří tvář. Před sebou vidí volný stolek. Rychle se začne k němu prodírat.
„Tady to nemůžete obsadit, pane!” zastavuje ho číšník.
„Proč?” diví se pán. „Je to snad pro někoho rezervované?”
„Ne, ale tohleto je taneční parket!”

Policista čekal na americké dálnici, až chytí nějakého rychlojezdce. Najednou viděl auto, které se ploužilo 40kilometrovou rychlostí. A policista si řekl: „Tohle je stejně nebezpečné jako nějaký rychlý jezdec.”
Tak zapnul majáček, auto zastavil, přišel k němu a tam našel pět starých dam. Dvě seděly vpředu, tři vzadu. Všechny byly na smrt bledé, s očima navrch hlavy. Stará dáma, která řídila, řekla: „Já nevím, proč jste mě zastavil. Jela jsem přesně podle rychlostního limitu. Co je za problém?”
„Paní, vy jste nepřekročila povolenou rychlost, ale jela jste tak pomalu, že už byste mohla být nebezpečí pro provoz na dálnici.”
„Pomaleji než je povolená rychlost?! Tak to mi teda křivdíte. Jela jsem přesně podle limitu 40 km/h,” tvrdila dáma hrdě.
Policista se snažil zadržet smích a říká jí: „Madam, číslo 40 není rychlostní limit. To je číslo této dálnice.”
Dáma se zastyděla a poděkovala s úsměvem policistovi, že jí vysvětlil chybu. Policista říká: „Teď můžete pokračovat. Ještě se chci zeptat - proč jsou všechny v autě tak bledé? Dámy vypadají, že jsou v hrozném stavu. Jste v pořádku?”
„Ano, ano,” říká dáma, „ony budou v pořádku za chvilku, pane. My jsme před chvilkou sjely ze silnice číslo 190!”

Ve vlaku sedí paní s malým chlapečkem na klíně a naproti nějaký pán. Chlapeček se vyptává: „Kolik je ti, pane?”
Muž s úsměvem odpoví.
„A máš ženu?”
Muž trpělivě odpoví na všechny zvídavé otázky. Chlapeček se nakonec obrátí k mamince: „Je to všechno, co jsi chtěla vědět?”

Pilot napsal do knihy závad: „Zkušební let byl O.K., ale automatické přistávání bylo velice drsné.”
Mechanik odepsal: „Automatické přistávání na tomto letadle není nainstalováno.”

Na malém letišti zachytí zoufalé volání: „Mejdej! Mejdej!”
Odpověď zatrpklého letištního zřízence: „Nedělejte frajírky a řekněte to česky! A vůbec, co je s vaším dnem?”

Na vyhlídkové palubě první lodní třídy odpočívají manželé Smithovi, kteří cestují do Newcastlu. Loď se kývá nebezpečně ze strany na stranu a lehátka popojíždějí sem a tam. Paní Smithová, unavena neustálým hlídáním sebe a svého lehátka, povídá manželovi: „Já si teď trošku zdřímnu. Ale kdybych náhodou spadla z paluby do vody, tak mě okamžitě vzbuď!”

K cestujícímu přistoupí revizor: „Dal byste mi na chvíli svůj lístek?”
„Nedal. Kup si svůj, dědku!”