Vtipy o Židech

Mitnaged: „O většině rabínských zázraků se ví jenom z ústního podání. Já vám ale chci vyprávět o něčem, co jsem sám zažil. Jedna matka přinesla své mrtvé dítě k rabínovi, plakala a prosila: ‚Probuď mé dítě k životu!’ Rabín zvedl ruce a odpověděl: ‚Ať toto dítě vstane!’”
Mlčky poslouchající chasidové se vzrušeně ptali: „A vstalo to dítě?”
„Ale kdepak,” odpověděl mitnaged, „zůstalo mrtvé ležet.”
Jeden chasid: „To přece není žádný zázrak!”
Mitnaged: „No zázrak to sice není, ale viděl jsem to na vlastní oči!”

Jaký je rozdíl mezi ekonomem a Židem?
Ekonom ví vše o penězích.
Žid je má.

Dívčí internátní škola na jihu USA. Před koncem školního roku chce paní ředitelka pro děvčata uspořádat taneční bál, ale narazí na problém nedostatku pánů. Volá proto na nedalekou vojenskou základnu, zda by k nim nemohli pár slušně vychovaných mladíků poslat na ten ples. S tolerancí to na jihu nikdy nebylo nejlepší, a tak i ředitelka má speciální požadavky: „V mé škole studují slušná křesťanská děvčata, proto doufám, že mezi těmi vojáky, co mi pošlete, nebudou žádní Židi.”
„Jak si přejete, vyřídím panu plukovníkovi...”
Přijde den, kdy se má ples konat. Na nádvoří školy vjede vojenský náklaďák a z korby seskočí padesát vyfešákovaných černochů v kvádrech.
„Panebože, to musí být nějaký omyl!” málem omdlí ředitelka.
Řidič odpoví: „Ale kdepak, toto jsou naši vzorní vojáci, co k vám jedou na ples.”
„Jste si jistý, že zrovna tihle???”
„Ano, osobně je vybral náš pan plukovník Isaac Rabinowich.”

Dva přátelé, Chajim a Jankel, přišli po návratu z obchodní cesty k rabínovi, vyznali se mu ze svých hříchů a požádali o uložení pokání.
Rabín jim pravil: „Ty, Chajime, jsi měl pletky se ženskými a dopustil ses cizoložství. Máš veliký hřích, a proto nesmíš celý měsíc mít něco se svou ženou. Ty, Jankele, jsi znesvětil den sváteční, protože jsi v sobotu kouřil. Máš velký hřích, a proto nesmíš celý měsíc kouřit!”
Uplyne sotva týden a žena budí svého muže Chajima. „Jestlipak víš,” šeptá, „že ten tvůj kamarád Jankel už zase kouří?”

Černoch v parku čte Roš chodeš. Kolem něj prochází starej Kohn a diví se: „To jim nestačí, že jsou černoch?”

Dva žebráci ve Vatikánu sedí na chodníku, jeden má před sebou kříž, druhý šesticípou hvězdu a žebrají. Kolemjdoucí vždy něco hodí žebrákovi s křížem, ale židovský žebrák má stále prázdný klobouk. Za nějakou chvíli jde kolem kněz, chvíli je pozoruje, a protože se mu židovského žebráka zželí, přistoupí k němu a praví: „Víš, tohle je křesťanská země, tady si moc nevyděláš, navíc když vedle tebe sedí žebrák s křížem, každý raději hodí almužnu jemu, už jen aby tě naštval.”
Na to se Žid otočí po sousedovi žebrákovi a říká mu: „Heleď, Mókše, kdo přišel poučovat bratry Gurlittovy o marketingu.”

Pozdního večera vstoupí Finkelstein do luxusního, ale ne košer delikatesu. Koupí si pár rajčat a s předstíranou bezstarostností se polohlasem zeptá prodavače: „Kolik stojí... jen čistě teoreticky... ehm... ta slanina?”
V tom okamžiku sjede z nebe blesk a kdesi nablízku zaburácí hrom.
Finkelstein vyšle k nebesům pohled a bolestně vzdychne: „Vždyť se jenom ptám! Nemusí snad hned být tak zle!”

Povídá pan Kohn panu Roubíčkovi, který si chce půjčit peníze: „Všechno, můj milý, jen ne peníze. To je jediná památka, která mi zůstala po mém otci!”

Aronek propadne z matematiky! Pan Roubíček se rozčiluje: „Aronek, jak můžeš propadnout z matematiky? Vždyť jsi Žid!”
Aronek: „No právě! Pan učitel je antisemita!”
Roubíček nechá synka pokřtít, ale ten za rok z matematiky opět propadne. Roubíček na to: „Aronek, jak to, že jsi zase propadl?”
A Aronek: „To víš, my křesťané nemáme na počty hlavu!”

Novák a Khon jedou taxíkem, který havaruje.
Novák volá: „Zavolejte sanitku!”
A Khon volá: „Vypněte taxametr!”