Společensky unavený muž se vrací k ránu domů. Podaří se mu potichu otevřít dveře, nepozorovaně se svléknout a lehnout si k manželce do postele. Asi po hodině spánku se probudí a začne se oblékat. Manželka otevře oči a diví se: „Prosím tě, kam jdeš tak časně?”
„Ale dej pokoj, pochop už jednou, že jsem ženatý a musím se vrátit domů dřív, než se žena vzbudí!”
„Od začátku našeho společného žití ještě nikdy nepadlo mezi námi hlasité slovo. Žijeme stoprocentně ideálně!”
„Jste asi šťastný člověk.”
„Věřím, že i druhý týden našeho společného manželství uplyne klidně v podobné harmonii!”
Přijde pán do železářství: „Dobrý den. Nemáte náhodou těsnění na vodovod?”
„Ne,” odvětí prodavačka, když se podívá, „teď tady nemám ani jedno.”
Pán se zamyslí a po chvíli povídá: „A nějaký jiný kvalitní prsten pro tchyni nemáte?”