Vtipy o mrtvolách a smrti

Inzerát v novinách: „Dochováme starých lidí. Zn.: V rekordně krátkém čase.”

Přijde paní na pohřební službu a povídá: „Chtěla bych manželovi předplatit nějaký luxusní pohřeb, ale diskrétně, je to překvapení k narozeninám.”

Vdova vybírá náhrobní kámen pro svého zesnulého manžela.
„Vezměte si tenhle za dvacet tisíc.”
„Ten je moc drahý!”
„Tak tenhle za deset tisíc.”
„To je ještě také moc drahé!”
„Tak tu mám ještě jeden, ale je na něm cizí jméno i datum narození.”
„Tak ten vezmu, on i když dělal šéfa, počítat ani číst neuměl!”

„Mami! Tatínek spadl ze stromu!”
„To si musel pořádně natlouct.”
„Ani ne, pro jistotu si dal okolo krku špagát!”

Jaký je rozdíl mezi záchodem a hřbitovem?
Žádný. Když musíš, tak musíš.

„Prosím, zajistěte pohřeb mojí ženy.”
„Ale já jsem vaši ženu pohřbíval před pěti lety.”
„Ale já jsem se oženil znovu.”
„Á - tak promiňte, nevěděl jsem, blahopřeju.”

Po tom, co jsme s manželkou trpěli delší dobu hlubokou depresí, rozhodli jsme se včera oba spáchat sebevraždu.
Je to zvláštní, ale jakmile se zabila, začal jsem se cítit mnohem líp. Tak jsem si řekl: „Kašlu na to... Zatnu zuby a nějak to vydržím!”

Žena, tak kolem pětačtyřiceti let, utrpí srdeční záchvat. Během toho, co je na operačním stole, se přiblíží smrti. Spatří Boha a ptá se ho, jestli je to pravda, že umře. Bůh jí odpoví, že ne a že bude žít ještě dalších třicet nebo čtyřicet let.
Když je už z nejhoršího venku, rozhodne se využít toho, že je ještě v nemocnici k tomu, že si nechá odstranit přebytečný tuk liposukcí na stehnech a na břiše. Když se po dvou týdnech zotaví, žádá v bance půjčku na plastickou operaci. Nechá si zvednout a vycpat silikonem poprsí a rty, narovnat nos, trochu zmenšit zadeček a odstranit vrásky nejen kolem očí. Taky podstoupí léčbu křečových žil a celulitidy, 120 masáží, zmenšení žaludku, aby toho míň snědla, nechá si vytáhnout dvě žebra a všechno možný, aby omládla. Myslí si totiž, že když má před sebou ještě dalších třicet nebo čtyřicet let života, že bude nejlepší, když je prožije jako fešanda.
Když má za sebou i tu poslední operaci a konečně vychází z nemocnice, srazí ji při přechodu ulice sanitka a než se stačí znovu vrátit do nemocnice, zemře. Znovu se ocitne tváří v tvář Bohu a spustí: „Ty lumpe! Copak jsi mi neřekl, že budu žít ještě dalších třicet nebo čtyřicet let?!”
A Bůh odpoví: „Ty krávo, ale to ti teda přísahám, že jsem tě nepoznal!”

Při pohřbu říká kondolující vdově: „Ale váš manžel vypadá v rakvi dobře.”
„To je tím, že už tři dny nepije.”

V nemocnici: „Saniťáku, co mi to sem vozíte?! Minule se to bránilo při pitvě!”