Vtipy o kultuře a umění

Pepíček se při poslechu pohádky podivil: „Ta princezna ale musela být lehká, když ji unesl obyčejný drak!”

Kdysi se přestěhovala redakce jehovistických publikací k brooklynskému mostu. Neznali tamější častý úkaz, že bouřková mračna se pohybují v nepatrné výšce, mezi mrakodrapy. Proto při první takové bouřce, když venku nastalo temno křižované blesky, přistoupil šéfredaktor k oknu a zálibně si mnul ruce, řka: „Už to začalo, už je to tady.”

Mnich takhle před kostelem opravuje prkenný plůtek u zahrádky. Poblíž postává malý kluk a zamyšleně jej pozoruje. Mnich se po chvíli zeptá: „Chceš se mnou hovořit, dítě?”
„Ne, já tu jen čekám.”
„Na co čekáš?”
„Chci vědět, co řekne mnich, když se praští kladivem do prstu.”

Zfetovaní Lunetici: „Ty jsi moje tráva, moje tráva...”

Babička vezme vnuka poprvé do kostela a všechno mu ukazuje. Pak se zastaví před svatostánkem a modlí se. Malého zaujme červená barva věčného světla. Dlouho se na ně dívá a nakonec se zeptá: „Babi, kdy tam konečně naskočí zelená, abychom mohli jít dál?”

Princ rozvázal princezně, přivázané ke skále, pouta a ona se rozčílila: „Pitomče, kdybych tady vydržela ještě jeden den, tak jsem se dostala do Guinessovy knihy rekordů!”

Když Arnold v prvním Terminátorovi říká „Já se vrátím!”, myslí tím, že jde požádat Chucka Norrise o pomoc.

Ve společnosti přímo v Rio de Janeiro.
„Mistře, je to pravda, že se denně koupete v mléce? A proč to děláte?” ptá se hostitelka populárního herce.
„Víte, milostivá, protože jsem v životě ještě neobjevil tak vysokou krávu, pod kterou bych se mohl sprchovat.”

Porodní babka, která zaslouženě odrodila stovky dětí, přijde do nebe a svatý Petr ji přemlouvá: „Ty jsi byla taková starostlivá a dobrá, zůstaň ještě na zemi a pomáhej ženám v bolesti, stejně tak jako dosud. Jen ty to umíš tak dobře.”
Porodní babka na to: „Víš, svatý Petře, nemohu se již více dívat, jak ženy trpí a otcové dětí si mezi tím užívají.”
„To není problém,” mávne rukou svatý Petr, „zařídím, aby při každém tvém porodu otcové dětí trpěli stejně jako rodičky.”
Tak se babka vrátí nazpět a hned ji volají k porodu. Žena se svíjí v bolestech na posteli a manžel sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se chechtá.
„Vás nic nebolí?” ptá se ho udiveně babka.
„Ne, mě ne,” odpoví muž, „ale podívejte se ven z okna na toho kominíka - svíjí se na té střeše, jako kdyby byl v posledním tažení!”

Otec známé televizní hvězdy prozrazuje novinářům: „Nenadálá sláva našeho Honzíka téměř nezměnila, pořád má svou vlastní hlavu.”
„Takže popíráte, že má váš syn za sebou již několik plastických operací?”