Vtipy o kultuře a umění

Žili byli dva bratři - a oba to byli pěkní lumpové. Byli bohatí, a peníze jim umožnily skrývat před lidmi svou pravou tvář. Oba chodili do stejného kostela a tvářili se jako vzorní křesťané. Místní farář šel do penze a na jeho místo nastoupil nový. Ten oba bratry brzo prokoukl. Uměl dobře mluvit a kostel jen vzkvétal, takže farář pomýšlel na stavbu většího stánku Páně. Jeden z bratrů náhle zemřel. Druhý vyhledal faráře a nabídl mu, že doplní finance potřebné k dokončení kostela. Měl jenom jednu podmínku: „Při pohřbu musíte prohlásit, že bratr byl světec.”
Farář mu to slíbil a inkasoval šek. Příští den na pohřbu si farář nebral servítky: „Byl to špatný člověk. Podváděl svou ženu a tyranizoval celou rodinu. V našem městě snad není člověk, kterého by neokradl.”
V tomto duchu pokračoval a řeč ukončil slovy: „Ovšem ve srovnání se svým bratrem to byl učiněný světec.”

Inspektor manéže k novému klaunovi: „August! Zezadu jste mi nějak povědomý. Nekopal jsem vám už v nějakém cirkuse do zadku?”

UFOni unášejí lidi a dělají na nich pokusy. Chuck Norris unáší UFOny a trénuje na nich kopy s otočkou.

„Proč si sundáváš čepici?”
„Zvoní mi mobil.”
„A co má společného mobil s tím, že si sundáváš čepici?”
„Mám jako znělku naši hymnu.”

Nočním parkem jde jeptiška v hábitu. Najednou na ni zezadu skočí jakýsi zlosyn, kopne ji do břicha, dá jí ránu do zad a vítězoslavně zvolá: „Koukám, že dneska nejsi ve formě, Batmane!”

Chuck Norris je tak moudrý, že Stephen Hawking vstal z vozíku, aby se mu mohl poklonit.

„Pane Horáček, myslíte, že by byl Napoleon slavný i teď?”
„Pochopitelně, vždyť by mu bylo přes 200 let!”

Baví se dvě vdané ženské: „Ty, vyspala by ses s Brucem Willisem za milion dolarů?”
„Určitě, ale tolik nemám.”

„Můj manžel hraje v symfonickém orchestru.”
„A na co?”
„Na pozoun.”
„A musí cvičit hodně?”
„Tak, že už čtvrtého souseda odvezli do blázince!”

Rybář chytí zlatou rybku. Rybička povídá: „Zadrž, když mě pustíš, splním ti tři přání.”
Rybář se zamyslí a povídá: „Tak dobře. Chtěl bych mít nádhernou krasavici a tolik peněz, že bych měl do smrti všechno, na co si vzpomenu.”
A najednou vedle něj stojí krasavice, radost pohledět a tolik peněz, až oči přecházejí. Rybička povídá: „A co tvé třetí přání?”
Rybář na to: „Vždyť já už všechno mám, nic nepotřebuju... Víš ty co? Mám na Slovensku kamaráda, věčně s něčím nespokojeného, splň mu to, co ráno vysloví jako první, když vstane z postele.”
Rybka souhlasí.
Druhý den ráno vstane slovenský kamarád, vyleze před chalupu, protáhne se, promne oči a povídá: „Jááááááááj, sto kokotou do riti a hrdzavá kotva do chrbta...!”