Vtipy o kultuře a umění

V kině: „Ten film už jsem viděl!”
„To není možné, vždyť je to světová premiéra,” namítá pořadatel. „No dobře, ale já už ho opravdu viděl - myslím, že v ukázkách!”

Chuck Norris si k snídani maže chleba na máslo.

Jednoho dne dřevorubec sekal větev visící přes řeku. Sekera mu vyklouzla z ruky a spadla do vody. Jak tak seděl, bylo mu smutno, objevil se Bůh a zeptá se jej, proč pláče. A dřevorubec řekl, že mu do vody spadla sekyra. Bůh se ponořil a vytáhl zlatou sekeru.
„Je to tvoje sekera?”
„Ne, pane.”
Bůh se ponořil znova a vytáhl stříbrnou sekeru.
„A tohle je tvoje sekera?”
„Ne, pane.”
Bůh se potopil potřetí a vytáhl železnou sekeru.
„Ano, pane, toto je moje sekera,” řekl dřevorubec a Bůh potěšen poctivostí toho muže, mu daroval všechny tři sekery.
Mnohem později šel ten samý poctivý dřevorubec po břehu řeky se svou ženou na procházku a ta najednou uklouzla a spadla do vody. Dřevorubec plakal a uslyšel jej Bůh: „Ale co se ti stalo, proč pláčeš?”
„Můj pane, moje žena spadla do řeky.”
Bůh se potopil do řeky a vytáhl ven Jennifer Lopez.
„Je to tvoje žena?” zeptal se Bůh.
„Ano, pane, je,” odpověděl dřevorubec.
A Bůh se rozzlobil: „Ty lžeš. To přece není pravda.”
A dřevorubec řekl: „Odpusť mi, můj pane, je to nedorozumění, víš? Kdybych řekl ne v případě Jennifer, ty by ses tam vrátil a vytáhl bys Catherine Zeta-Jonesovou, a kdybych i tu odmítl, tak bys mi nakonec přinesl moji ženu. Já bych řekl ano. A ty bys mně dal všechny tři. A pane, já jsem ubohý a chudý dřevorubec, copak bych mohl uživit tři ženy? Proto jsem řekl ano hned té první!”

Gándhí a Dalajláma si spolu rožní prase, ukrajují velké stejky a baští je.
„Uf, už nemůžu, ale je to tak dobré, že si stejně dám ještě jeden,” praví Gándhí.
Dalajláma horlivě s plnou pusou přikývne: „No jasně, jen do toho, žijeme jen jednou...”

Bůh je mrtev. (Friedrich Nietzsche)
Nietzsche je mrtev. (Bůh)

Mladý akademický malíř volá přiteli sochařovi: „Večer jsem pozván do společnosti, ale potřebuji tmavý kabát, půjčíš mi svůj?”
„Rád ti ho přinesu, ale musíš mi poslat tvoje kalhoty!”

Karkulka jede na kole k babičce a veze košíček s jídlem. Cestou ji ale přepadne vlk, rozšlape jí košíček a rozbije kolo. Karkulka povídá: „Ten košík mi nevadí, ale to kolo mi hezky svaříš nebo na tebe pošlu myslivce!”
Vlk se lekne a kolo svaří. Druhý den se to opakuje a třetí taky. Karkulka jede tedy čtvrtý den jinudy a vlkovi nezbyde nic jiného než to vzít k babičce zkratkou. Babičku na fleku sežere, lehne si do postele a čeká. Když dorazí Karkulka, nemůže z babičky spustit oči a povídá: „Babi, proč máš tak červený oči?”
A vlk na to: „To mám z toho věčnýho svařování, ty káčo!”

Dvě kamarádky v divadle při představení kecají.
„Není nic slyšet!” stěžuje si pán v řadě před nimi.
Ženy se rozčílí: „Však vám do toho také nic není!”

Baví se dva králové: „Můj šašek polyká meče!”
„No, ten můj polyká mlaskaje.”

Jaký je rozdíl mezi členem Akademie a členem-korespondentem?
Ten druhý musí umět alespoň psát!