Vtipy o jídle, pití a neřestech

Kuchařská kniha končí slovy: „Všechny tyto pokrmy jsou skvělé, ale přesto je raději servírujte z bezpečné vzdálenosti.”

„To snad není možné, aby byl někdo tak tlustý!”
„Co to čteš, mami?”
„Ale tady v magazínu stojí, že nějaká žena v Anglii ztratila ve dvou dnech dva tisíce liber.”

„Pane vrchní, objednal jsem si svíčkovou, ale to maso se vůbec nedá jíst!”
„Ano, správně. Objednal jste si svíčkovou. Maso je tam pouze jako dekorace.”

„Podívejte se, pane Kalousek, na toho chlápka u vedlejšího stolu. Ten je jak sešit.”
„Proč sešit?”
„Je pěkně nalinkovanej.”

„Vaše žena má prý zkažený žaludek?”
„Ano, doplatila na svoji zvědavost a dala si v restauraci tajemství šéfkuchaře.”

„Ty ještě kouříš? Copak nevíš, jakou cenu má tvoje zdraví?”
„Vím, ale tento týden mám zrovna slevu.”

„Jsem nimrod tělem a duší. Lovecký salám zapíjím mysliveckou.”

„To je strašné, co ty utratíš peněz za cigarety!”
„Tak mi je kupuj sama!”

„Franto, tobě už nenaleju! Játra už máš tvrdý, ledviny máš taky hin, v žaludku vředy...”
„Jen nalej, hostinskej! Teď ať slezina ukáže, co umí!”

Muž v baru narazí na jiného patrona a zeptá se ho, zda mu smí objednat drink.
„No jasně,” zní odpověď.
Po chvíli se první muž ptá: „Můžu vědět, odkud pocházíte?”
„Jsem z Irska,” odpoví druhý.
První zareaguje: „Ale neříkejte, já pocházím taky z Irska. Dejme ještě jednu rundu na Irsko.”
„Ale samo sebou,” odpoví druhý.
První se dál zvědavě ptá: „A odkud z Irska?”
„Z Dublinu,” zní odpověď.
„No to je neuvěřitelné. Já taky z Dublinu. Dejme ještě rundu na Dublin.”
Nyní se ptá druhý prvního: „A do které školy jste chodil?”
„Do školy svaté Marie,” odpovídá první.
„No ne, já jsem chodil do stejné školy a končil jsem v šedesátém druhém.”
„Opravdu neuvěřitelné!” pronesou unisono.
Mezitím se v baru objeví jeden štamgast a když k němu přijde barman, tak se ho zeptá: „Nazdar, co se to tu děje?”
„Ale nic zvláštního,” odvětí barman, „jenom O’Malleyovy dvojčata se zase ožírají.”