Vtipy o jídle, pití a neřestech

„Nepotřebujete drobné?” ptá se číšníka vrchní.
„Jen to ne! Když nemám drobné, lidi dávají větší dýška.”

Ptá se hospodský kamaráda štamgasta: „Kdo tě tak pokousal?”
„Můj pes.”
„A jak se ti to, prosím tě, stalo?”
„Vrátil jsem se domů střízlivý a on mě nepoznal!”

Přijde chlap do hospody s jídlonosičem a říká: „Stará odjela do lázní, tak si jdu pro oběd. Do spodního mně dej světlé, pak černé a nahoru 8 fernetů.”

„Těšil jsem se na obsluhu nahoře bez,” povzdechne si v restauraci večerní host. „Ale neměl jsem tušení, že to znamená bez hlavy!”

Byl jednou jeden mejdan. Slavilo se až do rána. Když byli všichni oslavenci řádně pod parou, napadlo jednoho z nich, že by si mohli zalyžovat. Tak vytáhl lyže a začal v paneláku jezdit po schodech.
Byla neděle ráno a jedna babička šla z kostela. Protože na schodech se blbě házejí obloučky a babička rozvášněnému lyžaři nechtěla nebo nestihla uhnout, stalo se něco, co se nemělo stát. Babička zůstala ležet pod schody v nepříliš dobrém stavu. Oslavenci jí pochopitelně zavolali sanitku, a pokračovali dál s pitím.
Když už konečně dopili a potom taky vystřízlivěli, pokusili se zjistit, kam nešťastnou babičku odvezli. Šli se zeptat do nejbližší nemocnice: „Prosím vás, nepřivezli vám sem ráno tu a tu paní?”
„Jo tu? Tak tu odvezli rovnou do blázince, říkala, že ji někdo v paneláku srazil na lyžích.”

Postarší pán se vrací dom pořádně namletej. Stoupne si před dveře a marně se snaží trefit do klíčové dírky. Pak se najednou z druhé strany ozve jeho manželka: „Déchni na mě klíčovou dírkou.”
Tak tedy déchl a manželka ho poslala spat ven. Takhle se to několikrát opakovalo, když tu si usmyslil, že na ňu vyzraje. Po dalším tahu snědl tři stróžky česneka a šel dom. Tam samozřejmě vyčkávala manželka s rozkazem, tak zase déchl do klíčové dírky. Chvilu bylo ticho a pak se ozvalo: „Nech si ty hloupé fóry, otoč se a déchni na mě ještě jednou!”

„Svíčková už, pane, bohužel není,” oznamuje vrchní.
„Došly vám svíčky, že ano?” vtipkuje host.
„Ne,” odvětí vrchní, „zápalky.”

Opilec se vrací domů přes hřbitov, kde usne ve vykopaném hrobu. Ráno je mu zima a hrobník mu říká: „Nemáš se v noci odkopávat.”

Když Julča zjistila, že Jožin je notorický alkoholik, to už do něho byla beznadějně zamilovaná. Když už neměli doma žádné peníze, nechala si ustřihnout své krásné vlasy a prodala je. Za utržené peníze koupila Jožinovi pár lahví domácí slivovice. Ale i těm bylo jednoho pošmourného dne vidět na dno. S nadějí v hlase hladil Julču po hlavě: „Víš, že by tady ještě tak na dvě deci bylo?”

Bouchač srovná v baru na hromadu tři přiožralé frajery a omlouvá se: „Pánové, to byl jenom podmíněný reflex - já jsem v podmínce...”