Vtipy o důchodcích

Je krásný jarní den a děda říká babce: „Pamatuješ, Máňo, jak jsme si dávali spicha u rybníčka? Co kdybychom si to po 50 letech zopakovali.”
„Jo, to by šlo, dědo, tak v neděli ve tři.”
Děda s kyticí narcisů obchází kolem rybníka a babča pořád nikde. Dožere se a jde domů. Babča sedí u televize a sleduje v pohodě seriál. Děda se rozčiluje: „Bábo, já jako starej blbec čekám a ty čumíš na televizi!”
„Víš, dědo, voni mě naši nepustili.”

Babka plete ponožky dědovi a říká: „Dědo, pletu ti ponožky, tak si je prosím tě zkus, jestli ti budou dobře.”
Děda si je zkouší a říká: „Jo, tak jsou. Ale v podpaží mě trochu škrtí.”

Víte, jak se pozná pokročilá skleróza?
Když si nemůžete na záchodě vzpomenout, jestli jste si již utřeli zadek.

„Dědo, co děláš s tou lahví? Ty chceš uvnitř postavit loď?”
„Původně jsem chtěl, teď už bych jen rád dostal ruku z té flašky!”

Baví se dva staří blázniví dědci: „Nechceš k narozeninám stíhačku?”
„Nechci, už doma tři mám. Jednu starou a dvě mladé.”

Bydlí spolu babička a její vnučka. Vnučka jde do práce a připomíná babičce, která čeká návštěvu: „Babi, prosím tě pamatuj si tři věci - až přijdou přítelkyně, nabídni jim kafe, sušenky a brambůrky.”
Odejde do práce a babička čeká na návštěvu. Za chvíli přijdou její stejně staré kamarádky, posadí se a kecají. Po chvíli začne babička přemýšlet: „Ježiši, co jsem vám to měla nabídnout? Aha, jo, kafe.”
Tak jde do kuchyně a udělá jim kafe. Kecají dál a po chvíli zase začne babička přemýšlet: „Ježiši, co byla ta druhá věc, co jsem vám měla nabídnout? Aha, kafe.”
A tak jim udělá kafe. Kecají dál a po chvíli zase babička přemýšlí: „Sakra, něco jsem vám měla nabídnout, sakra, ale co to bylo? Aha, kafe.”
Tak jim potřetí udělá kafe. Bábi dopijou a začnou se loučit. Při odchodu si povídají: „Ta byla hrozná, ani kafe nám neudělala.”
Když se vrátí vnučka z práce, tak se ptá, jaké bylo posezení s přítelkyněmi a jestli jim nabídla to, co si měla zapamatovat.
Babička na to povídá: „Nenabídla, ony totiž ani nepřišly.”

Zpravodajský tým BBC se vydal do Číny za nejstarším člověkem světa, kterému je 128 let. Ve vesnici, kde žije, se na něj ptají jedné kolemjdoucí.
„Moc ho neznám, takže přesně nevím, který dům je jeho,” povídá žena, „ale támhle je jeho otec...”

„Tak jsem ti slyšel takovou blbost, Karle. Prý je z našeho ročníku každý druhý mrtvý. Karle, slyšíš, no slyšíš?!”

Dědeček s babičkou stojí v nebi na nádherné pláži. Všude kolem nich jsou šťastní lidé, nikdo nemá žádné starosti - prostě jsou v ráji. Vtom dědeček dá obrovskou facku babičce.
„Proč jsi to udělal?” ptá se babka.
„Nebýt tvojí blbé diety, už bychom tady mohli být dva roky.”

Proč má krysa čtyři nohy?
Aby byla u popelnic dřív než důchodci.