Vtipy o dětech a mladých

Pepíček s Aničkou šli na piknik. Mají s sebou párky. Hodí je do řeky a myslí si, že se uvaří. Po chvíli Pepa řekne: „Aničko, pojď pro ty párky, už asi budou hotové.”
Anička souhlasí. V řece hledají, hledají, a Anča vykřikne: „Už ho mám!”
A Pepa na to: „Anča, fuj, to je můj!”

V partě: „Tak co, koupil ti už táta nějakou počítačovou hru, abys s náma mohl pařit?”
„Nekoupil. Říkal, že je to zbytečné, když máme na zahradě zbrusu nové pařeniště!”

Maminka s Pepíčkem jsou na procházce v lese a Pepíček zahlédne chlapa v pláštěnce, který klečí na bobku a něco pořád vytahuje ze země.
„Co je to za člověka?” ptá se maminky.
„To je rybář,” poučuje ho máma, „chytá žížaly.”
„Žížaly?” podiví se Pepíček. „Já myslel, že když je rybář, má chytat ryby...”

Na Hanku zvoní kamarádky: „Půjdeš ven?”
„Půjdu, ale až tak za půl hodiny.”
„Máš snad něco na práci?”
„To ne, ale jsem pověrčivá - musím počkat až trošku stoupne teplota, venku je teď třináct stupňů!”

Chlubí se Jiříček: „Naše maminka jezdí autem jako blesk.”
„Tak rychle?”
„Ne, ale každou chvíli bací do stromu!”

„Já teď budu přes hodinu a půl nahrávat film, jo?” povídá matce Karel.
„Dobře,” odvětí maminka, „tak já si zatím třeba pustím video.”

„Heč, už mi narostl první zub!” chlubí se děvčatům Anička. „Teď už můžu tátovi otevírat pivo.”

„Dneska v noci se budou maminka s tatínkem milovat,” povídá Aničce Martínek.
„Jak jsi to zjistil?” ptá se holčička.
„Tatínek se šel osprchovat.”

Jde Pepíček s babičkou do města a najde pětistovku. Hned ji chce sebrat, ale babička mu přísně řekne: „Co je na zemi, to se nesbírá.”
Tak pokračují dál a Pepíček vidí na zemi tisíc korun a chce je sebrat, ale babička mu zase řekne: „Co je na zemi, to se nesbírá.”
Jdou dál a babička uklouzne na slupce od banánu.
„Pepíčku, pomoz mi,” prosí vnoučka.
Ale Pepíček na to: „Co je na zemi, to se nesbírá!”

„Přestaň zlobit maminku, nebo ti dám řemenem!” hrozí Honzíkovi táta.
„Jasně, a spadnou ti kalhoty!”