Vtipy o dětech a mladých

„Milá dcero, hlavní zásada je, že láska prochází žaludkem!”
„Nechci nic říkat, mami, ale Pepa zná pro lásku jinou cestu!”

„Tati, jaký je rozdíl mezi skromný a lakomý?”
„No, když si koupím laciný kabát, tak jsem skromný. Když ho koupím mamince, jsem lakomý!”

Dohadují se dva kluci, kdo má silnějšího tátu. První: „Na mého tátu spadl mrakodrap a řekl jen: Au!”
Druhý: „Slyšels o Mrtvém moři? Můj táta ho zabil!”

Patnáctiletý kluk přijel domů v novém Porsche. Jeho rodiče na něho začali křičet: „Kde jsi to auto vzal?!”
Chlapec říká: „Já jsem ho dneska koupil!”
„Koupil, jo, a za jaký peníze, ty blázne? Víš, kolik takové auto stojí?”
„Mě to auto stálo pětistovku,” říká kluk.
„Prosím tě, kdo by ti prodal auto za 500 korun?” řvali rodiče.
„Já jsem ho koupil od té paní, co bydlí naproti nám. Já ani nevím, jak se jmenuje. Oni se teprve nedávno nastěhovali. Viděla mě, jak jedu okolo na kole a zeptala se mě, jestli bych nekoupil Porsche za 500 korun...”
„Proboha, to je strašné,” zakvílela matka, „vždyť to je nějaká úchylná nemocná žena, která zneužívá chlapce. Bůh ví, co udělá příště! Karle, jdi se tam podívat a zjisti, co se vlastně děje!”
Otec odešel do domu, kde bydlela ta žena a našel ji na zahrádce, jak klidně sázela petúnie, představil se jí jako otec chlapce, kterému prodala za 500 korun Porsche, a zeptal se jí, proč to udělala. A dáma řekla: „Víte, pane, dnes ráno mi volal můj manžel, o kterém jsem si myslela, že je na služební cestě. Všechno ale vypadá, že je na Havaji se svojí sekretářkou a že se nehodlá vrátit domů. Požádal mě, abych prodala jeho nové Porsche a poslala mu peníze. Tak jsem to udělala!”

Chlapeček a holčička si spolu hrají na pískovišti. Chlapeček se zeptá holčičky: „Nepůjdeme si radši hrát na doktory?”
Holčička: „Tak jo, naval třicet korun!”

V umělecké rodině očekávali narození dítěte. Ona mu řekla: „Renoušku, budu hodně zpívat a hrát na piano, aby to naše dítě bylo slavným muzikantem.”
„Jo, a sem tam si ovšem spolu zahrajeme taky kopanou.”

Několik dní po příjezdu z mezinárodního výměnného pobytu říká matka Karlíkovi: „Proč nenapíšeš tomu svému čínskému kamarádovi?”
„Mám na něj sice e-mail,” povídá Karlík, „ale tu adresu bych tam musel naskenovat!”

Vrací se syn rybáře ze školy a hned hlásí: „Tatínku, já jsem dneska dostal tááákovou jedničku!”

„Tati, proč se děti nemohou dívat na ten film o půlnoci?”
„Seď tiše a uvidíš!”

„Synku,” říká otec, „rodina, ta nahrazuje všechno. Takže se před tím, než se budeš chtít ženit, dobře rozmysli - rodina, nebo všechno?”