Vtipy o dětech a mladých

Jedni manželé měli dvojčata, jejichž jedinou společnou vlastností byl vzhled. Když bylo jednomu horko, druhému byla zima. Když se jeden smál, druhý brečel. Jeden byl optimista a druhý pesimista. Jen tak ze zvědavosti zkusil tatínek experiment na jejich narozeniny. Tomu pesimistovi doslova naplnil pokoj všemožnými hračkami, zatímco optimistovi dal do pokoje hromadu koňského hnoje. Když se chlapci vrátili ze školy, šel se tatínek podívat, jak zareagují.
Pesimista seděl v pokoji mezi hračkami na zemi a plakal. Tatínek se ptá, proč synek pláče. Synek povídá: „Všichni mí kamarádi mi budou závidět. Budu si muset přečíst spoustu návodů k použití, než si budu moct začít hrát. Pořád budu potřebovat baterky a nakonec se všechny ty hračky porouchají...”
Tatínek jde do druhého pokoje. Optimista radostí poskakuje na hromadě hnoje a zpívá si radostí. Tatínek se ptá, proč. Synek odpovídá: „Někde tady určitě je poník!”

„Nikdy nenechávej klíče ve dveřích,” nabádá klučinu maminka, „co kdyby se ti ty dveře zabouchli?”
„Ale mami,” povzdechne si kluk, „ty už jsi snad někdy viděla, aby se dveře zamilovali?”

„Mami, můžu jít za tetou?” škemrá Pepíček.
„A proč se tam najednou tak hrneš?” diví se máma. „Vždyť ti to vždycky bylo proti srsti...?”
„No víš, mami,” říká Pepíček, „všichni kluci mají tetování... Tak bych chtěl taky něco vytetovat...”

Zlobí se venku maminka na syna: „Kolikrát ti mám říkat, Pepíčku, že pískoviště není restaurace!”

Chlapeček se ptá holčičky: „Proč máš zavázanou ruku?”
„Včera jsem chtěla krmit z dlaně jednoho ptáčka. Až pozdě jsem zjistila, že je to datel.”

„Tati, inkoust je drahý?”
„Ne, levný.”
„Tak nevím, proč maminka tak nadává, když se mi vylil na tu novou sedací soupravu!”

„Víš, jak se dělají blbé děti?”
„???”
„Zeptej se svého otce!”

Anička se vrací domů ze školy: „Mami, já už se tam nevrátím.”
„A proč ne?”
„Ta učitelka nic nezná. Pořád se nás na něco ptá.”

Jeden klouček a holčička se hádali o rozdíly mezi pohlavími. Klouček pochopitelně zastával názor, že chlapci jsou celkově lepší a holčička zase přesně opačný. A jak už to bývá, brzy se to zvrhlo do osobního sporu, kdo z nich dvou je lepší. Nakonec se kluk odhodlal, stáhnul si kalhoty a povídá: „Tady, vidíš? Tohle nikdy mít nebudeš!”
V tu chvíli se holčička otočila a utíká domů, zdravě naštvaná, protože to vypadá, že ten kluk má pravdu. Chvíli nato se holčička s úsměvem na tváři vrátí, zvedne sukýnku a povídá: „Vidíš? Maminka říká, že s tímhle můžu mít těch tvých, kolik jen budu chtít!”

Pošťačka vrátí Markovi doporučený dopis a upozorňuje ho: „Na ten dopis musíte napsat odesílatele!”
„A nenapsal jsem ho snad?”
„To sice ano, ale co má znamenat: Odesílatel - ten, co to odeslal?”