Vtipy o dětech a mladých

Jde Pepíček do školy a povídá: „Paní učitelko, na záchodě je pavouk!”
„Ty se ho bojíš, Pepíčku? Tak ho zabal do toaletního papíru.”
Druhý den jde Pepíček zas do školy a povídá: „Paní učitelko, na chodbě uklouzla babička.”
„Vždyť to je jednoduché, Pepíčku, pomož babičce.”
Třetí den jde zase do školy a povídá: „Paní učitelko, kluci do oken hážou kameny!”
„Ale Pepíčku, no tak jim vysvětli, že se to nesmí, ať je zaplatí!”
Když Pepíček čtvrtý den přijde do školy, paní učitelka se ho ptá: „Pepíčku, udělal jsi, cos měl?”
„Ano, paní učitelko. Babičku jsem zabalil do toaletního papíru, pavoukovi jsem vysvětlil, že se to nesmí a ať to zaplatí, a klukům jsem pomohl.”

Letí Pepíček s maminkou letadlem, a najednou si Pepíček vzpomene, že je mu zima. A tak si postěžuje mamince: „Mami, mně je zima!”
Maminka odvětí: „Tak si vezmi bundu.”
Za chvíli se zase ozve Pepíček: „Mami, mě je zima!”
A maminka: „Tak si mi vlez pod sukni.”
Pepíček provede. Sedí tam už asi dvě hodiny, když v tom se ozve maminka: „Pepíčku, vylez, budeme přistávat!”
A Pepíček: „Ale mami, když já bych si chtěl ještě hrát s tim plyšovym medvídkem!!!”

Pepíček stojí před obchodem a přijde babička a říká: „Pepíčku, co tu děláš?”
Pepíček odpoví: „Čekám na svou milenku.”
Babička řekne: „Nejsi na to nějak mladý?”
Pepíček: „Ne, mají ji i děti ze školky.”
Vzápětí přijde maminka a dá Pepíčkovi čokoládu a Pepíček povídá: „Tady je ta moje milenka a dnes jen za šest korun.”

Říká Pepíček: „Tatínek se těší na ty bitky v sobotu, až budou dávat Sedm statečných, ale já se vůbec netěším na tu bitku v pátek za těch mých 7 nedostatečných!”

Paní učitelka: „Pepíčku, vyjmenuj mi všechny druhy masa.”
Pepíček: „Telecí, kuřecí, hovězí...”
„Počkej, na jedno jsi zapomněl, já ti napovím: sko... sko... sko...”
„Z kočky!”

Jde Pepíček do obchodu a má koupit vepřové, kuřecí a hovězí maso. Přijde domů a maminka se ptá, kde má nakup.
Pepíček odpoví: „Přece venku, mami - chtělas přece prase, slepici a krávu.”

„Janičko, čáp ti přinesl bratříčka!”
„A kde je?”
„V posteli!”
„To se musím podívat, čápa v posteli jsem ještě neviděla!”

„Tati, co je to mezinárodní jazyk?”
„Esperanto.”
„A v jaké zemi se s ním mluví?”
„V žádné, synku!”

Pepíček říká paní učitelce: „Paní učitelko, nemohl by si Ládínek sednout jinam?”
„Ale proč, Pepíčku?” říká učitelka.
„No víte, když tady sedí, tak se mi tahák nevejde na lavici.”

Pepíček se ptá: „Tatínku, má srdíčko nožičky?”
„Samozřejmě, že nemá,” odpoví tatínek, „jak jsi na to přišel?”
Pepíček říká: „Já jsem včera slyšel, jak říkáš: Srdíčko, roztáhni nožičky.”