Vtipy o cestování a dopravě

U vody: „Slečno, vy máte krásný plavky. Nemohla byste si je sundat, abych si je mohl lépe prohlídnout?”

Do kapitánovy kajuty přiletí z podpalubí strojník a vyděšeně křičí: „Voda! Voda!”
„A co má být,” odbyde ho kapitán, „jsme přece na moři.”

Řidič volá mobilem svému zaměstnavateli: „Pane řediteli, mám problém. Ulomilo se mi levé zrcátko.”
„Kčertu, člověče, to jste řidič dálkového kamionu, když mi hlásíte takové pitomosti?! Tak to zrcátko vyměňte!”
„To nemohu, pane řediteli. Ve dvoumetrové škarpě na něm leží celý kamion!”

Přiběhne do horského chaty vyděšený turista a křičí: „Utečte! Všichni utečte! Valí se sem obrovská sněhová koule!”
Recepční ho mírní: „Z toho si nic nedělejte, to jen Yetti metá kotrmelce.”

Turista ve Španělsku přijde do restaurace a dá si specialitu domu, cojones. Když to sní, tak se číšníka zeptá, co to bylo, že to bylo tak dobré. Číšník na to, že byly býčí zápasy a že to jsou býčí varlata. No výborně. Tak se turista rozhodne, že než odcestuje, že si je dá ještě jednou.
Jde do toho samého restaurantu a dá si cojones. Dostane je a sní. Opět si výborně pochutnal, ale zeptá se číšníka: „Jak to, že dnes ty cojones byly tak malé?”
Na to mu číšník vysvětlil, že někdy ten býk vyhraje.

Ptá se průvodčí v kupé: „Kam jedete s tou urnou?”
„Bereme babičku na dovolenou,” oznamuje manželský pár.

„Taxi! Taxi!” volá na ulici chlápek.
Jeden taxikář mu zastaví a chlap se ho ptá: „Za kolik byste mě dovezl na nádraží?”
„Za sto dvacet korun,” odpoví taxikář.
Chlapík ukáže na dva loďáky: „A tyhle dva těžké kufry?”
„Ty vezmu, přirozeně, zdarma,” říká muž za volantem.
„Výborně!” mne si ruce chlápek. „Odvezte tedy moje kufry na nádraží a já půjdu pěšky!”

Parta chlapů se chystá dovolenou. Lišák si s sebou vezme milenku, osel manželku, vůl celou rodinu a kanec jede sám, sviní se na cestách najde dost.

„Asi si budu muset dát na svůj kamion ceduli - nadměrný náklad,” svěřuje se známému u pumpy řidič tiráku.
„Proč? Dodneska ses bez toho obešel...”
„No jo, ale manželka si to nenechá vymluvit a pořád chce jet jednou se mnou!”

Námořní loď zakotvila u pobřeží černé Afriky, aby doplnila své zásoby pitné vody. Námořníci se setkali s nebývalou ochotou náčelníka, který jim dokonce pomohl dopravit zásoby na loď. Kapitán mu na závěr srdečně poděkoval a věnoval pár drobností na památku, načež začal náčelník chrčet, pískat, mrmlat, prskat, kvičet, vrčet, všelijak kňourat a sténat, až najednou zčistajasna plynulou angličtinou pravil, že děkovat není zač a že on a jeho kmen rádi pomohli bílým mužům.
Kapitán byl překvapen dokonalou náčelníkovou znalostí jazyka, a proto se ho zeptal: „Kde jste se naučil tak skvěle anglicky?”
Náčelníkovi zalichotilo toto uznání a s přívětivým úsměvem nasadil opět celou škálu záhadných zvuků a pazvuků a řekl: „Naučil jsem se anglicky z rozhlasového kurzu, který vysílali na krátkých vlnách.”