Vtipy o cestování a dopravě

Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vytelefonoval na letišti zapůjčení malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cesna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá: „Tak honem do vzduchu!”
Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká: „Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů.”
„Proč?” zeptal se nervózně pilot.
„Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky.”
Po krátké pauze pilot povídá: „Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?”

Řidič na přechodu zabrzdí až na poslední chvíli a málem srazí chodkyni. Vyleze z auta a když ženu spatří, zalekne se: „Nejste vy náhodou Lucie Bílá?”
„Ne, to nejsem,” rozčiluje se ženská, „bílá jsem jen proto, že jste mě pořádně vylekal...”

Trosečnice, když tak toužebně vyhlížela na moře, spatřila, jak k ní plave mocnými tempy hezký a ztepilý námořník. Zvolala s obavami: „Zpomalte! Raději zpomalte, abyste se příliš neunavil!”

Plavčík na ledoborci zahlédne tonoucího.
„Hoďte mu záchranné kolo!” rozkřikne se na námořníky.
Chlap ve vodě se otřese: „Brrr! Rrradššši mmmi hhhoďďte kkožžžich!”

Jirka s Věrkou stanovali na Sázavě. Uprostřed noci se Věra náhle probudí a ustrašeně vyjekne: „Slyšíš, venku je bouřka!”
„Neplaš,” uklidňuje ji Jirka, „v sousedním stanu měli k večeři fazole.”

Pláče paní v autobuse. Vedle sedící pán se jí ptá, co se jí stalo. Paní si s pláčem stěžuje, že jí někdo řekl, že má ošklivou dceru. Pán jí utěšuje: „Nic si z toho nedělejte a už neplačte, tady máte bonbón a té opici dejte taky.”

Pan Novák přišel do cestovky s dotazem, zda pořádají také zájezdy na Mars.
„Samozřejmě, pane, už několik let, vy to nevíte?”
„Bohužel, přestože mám spoustu přátel turistů, nikdo se o takové možnosti ještě nezmínil...”
„Ehm, jak vám to mám vysvětlit, pane, on se totiž z těch zájezdů ještě nikdo nevrátil...”

Chtějí-li manželé v Itálii dostat společný pokoj, musí se prokázat nějakým dokladem, že jsou skutečně manželé. Novákovi z Čech samozřejmě nemají oddací list, paní předkládá svůj pas, manžel ho zřejmě ztratil. Paní je už unavená, netrpělivá, strašně se rozzlobí a začne manželovi nadávat přívalem nevybíravých slov. Hoteliér mlčky přihlíží této scéně, a když nastane přestávka, ukloní se a klidně povídá: „Račte dál, je mi úplně jasné, že jste manželé!”

Účinnost talismanů a amuletů můžete velmi zesílit správným používáním bezpečnostních pásů a dodržováním povolené rychlosti.

Průvodčí v motorovém vláčku již delší dobu se zájmem pozoruje cestujícího v rohu vagónu, který živě debatuje s jiným cestujícím a z jeho hovoru je patrný cizí přízvuk. Nedá mu to a ze zvědavosti se ho zeptá: „Vy jste cizinec, že máte takový přízvuk?”
„Kdepak - to mě jenom bolí zub!”