Vtipy o cestování a dopravě

Před cestou do Jižní Ameriky se cestovatel udiveně ptá kolegy: „Proč s sebou taháš peřinu?”
„Kdybych chytil tu spavou nemoc...”

Průvodčí si řekne, že si schrupne. Usne, zapomene v puse píšťalku a říká: „Co to bylo, že by zástupce?”

Vystoupil cizinec z nečisté Amazonky a ptal se domorodce: „Kde se zde koupají ti, kteří se už vykoupali?”

Cestovatel ve stepi jde po stopě hada a počítá kroky: „Jeden, dva, pět, deset, sto... Ten had ale musí být dlouhý!”

Dobrá nadávka pro řidiče je „pedaltonik” - nedokáže rozeznat pedál plynu od pedálu brzdy.

Hoteliér povídá klientovi: „Jestli mi neprokážete, že je to vaše žena, nemohu vás ubytovat spolu v jednom pokoji.”
„A když se vám podaří dokázat, že to není moje žena, budu vám vděčný do nejdelší smrti...”

Dobrodruh narazil v zapomenuté jihoamerické džungli na obrovskou sochu tygra celou ze zlata. Smutně se na tygra podíval a povzdechl si: „Kočičí zlato!”

Maminka s Pepíčkem jde na autobusovou zastávku. Čekají, čekají... a po chvilce přijde paní, co má veliké břicho. Pepíček se zeptá maminky: „Proč je ta paní tlustá?”
„Protože čeká miminko.”
A ještě za chvíli přijde tlustý pán, a Pepíček se ho zeptá: „Vy taky čekáte miminko?”
„Ne, chlapče! Já čekám autobus.”

Ve vlaku se postarší muž nestydatě dívá mladé slečně do výstřihu. Vše pozoruje dáma v jeho věku a pohoršeně mu povídá: „Pane, nejste vy nějakej chlípnej?”
„Ne,” odpovídá čumil, „srdeční chlopeň já mám v pořádku.”

Karel přijel do malého města, kde byl jen jeden hotel a všechny pokoje obsazené. Bylo asi jedenáct večer, a tak to Karel přeci jen zkouší: „Pane recepční, přeci tu musíte mít alespoň jeden pokoj, nebo alespoň volné lůžko...”
„No, vlastně tu mám jeden dvoják, na kterém je jen jeden pán, který by určitě rád platil jen polovinu. Ale abych pravdu řekl, nevím, jestli vám to za to bude stát, protože ten pán úplně strašně chrápe. Dokonce si na to stěžovalo několik hostů z okolních pokojů.”
„Nevadí, já to beru, lepší než nic.”
Druhý den ráno jde Karel do hotelové restaurace krásně do růžova vyspaný a recepční se ho ptá: „Tak co, bylo to s tím ochrapou bez problémů?”
„Jo, jasně. Zatrh jsem mu to chrápání raz dva.”
„Jak jste to dokázal?”
„No, když jsem tam přišel, už byl v posteli a chrápal. Tak jsem mu dal pusu na tvář a řekl: Dobrou noc, miláčku. No a on celou noc seděl na posteli a hlídal mě!”