Vtipy o blondýnkách - různé

Proč se pacientovi znovu otevřela rána?
Protože ji blonďatá sestřička zašila obyčejnou nití.

Blondýnka se seznamuje s pohledným sportovcem a dojde na jeho záliby.
„Mým největším koníčkem je bezpochyby kulturistika,” prohlásí mladík.
„Jé, to je náhodička!” vykřikne blondýna. „O kulturistice toho hodně vím!”
„Opravdu?” podiví se sportovec. „Tak to bys mi třeba mohla říct, kdo se stal letos absolutním mistrem Evropy?”
„Hm, mistr Evropy v kulturistice,” přemítá blondýnka, „že by to byl ministr kultury?”

Učitel autoškoly přikazuje blondýnce před křižovatkou: „Šlápněte na brzdy.”
„Ale vždyť jsem šlápla!”
„No, tak tam tu nohu musíte chvíli držet.”

Blondýnka sedne za volant autoškoly a v nejbližší zatáčce to napálí do stromu. Nová Fabia na šrot.
„Já za to nemůžu,” omlouvá se blondýnka učiteli. „Já umím řídit jen svého Fiátka!”

Blondýnka, brunetka a černovláska pracovaly jako dělnice na mrakodrapu a každý den pravidelně obědvaly na střeše. Brunetka měla tradičně sendvič se šunkou, černovláska se sýrem a blondýnka s vysočinou. Protože už jim začínalo být špatně z toho, jak mají pořád jednotvárné jídlo, rozhodly se, že pro jednou zkusí něco jiného než obvykle. A kdo tak neudělá, bude muset skočit dolů z mrakodrapu.
Příští den našly dole na chodníku blondýnku mrtvou. Svědky toho byli i jejich muži. Manžel brunetky povídá: „Ráno jsem ženě zabalil housku s jogurtem, takže neskočila.”
Manžel černovlásky na to: „Já jí zase namazal chleba s burákovým máslem, takže taky neskočila.”
Oba se vyčítavě zadívají na blondýnčina muže a ten namítne: „Na mě se nekoukejte, moje žena si to balila sama!”

Proč Bůh stvořil blondýnky?
Protože ovce vám pivo z lednice nepřinese.
A proč Bůh stvořil brunetky?
Protože blondýnka také ne.

Průvodčí v EC Hradčany si prohlídne lístek a říká mladé blondýnce: „Slečno, my ale jedeme do Luhačovic, ne do Prahy.”
Blondýnka na to: „No a řekla už jste to strojvedoucímu?”

Stojí dvě blondýnky pod vodopádem a řvou: „Vodu nééé!”

Kanibalové zajmou několik německých turistů a chystají se je pojíst, když jeden Němec zvolá: „A co poslední přání?”
„Ja, ja, poslední přání, er hat Recht!” přizvukují všichni zajatci v hodině dvanácté.
Náčelník se zamyslí, chvíli se ještě radí s kmenovými stařešiny a pak svolí.
„Ale nemyslete si, smrti stejně neujdete,” zastrašuje již tak dost skeptické zajatce.
Tu před něj předstoupí jedna blondýnka a říká: „Takže, moje poslední přání je - když už nás teda nevyhnutelně sníte, ať si nejdřív alespoň vyčistíte zuby, abychom ještě něco nechytli!”

Povodňové hlášení pro blondýnky: „Zapalovače a sirky se nepočítají mezi vysoušeče, proto raději pošlete finanční pomoc.”