Paní učitelka napsala Pepíčkovi do žákovské něco pro jeho otce: „Vážený pane Balabán, Váš syn se za poslední tři měsíce výrazně zhoršil a hrozí mu, že propadne. Nevím, co se s ním stalo, ale takhle to dál nejde. Prosím, abyste mu domluvil. Havelková.”
Příští den stála v žákovské knížce tato odpověď: „Vážená paní učitelko, děkuji za upozornění. Se synem jsme si to všechno vyříkali a už jsem zjistil, co může za jeho zhoršený prospěch. Stěžuje si, že se při hodině - písemkách a zkoušení - nemůže soustředit, když na něj v každé třídě se stěny shlíží pan Klaus!”