Zbytečné starosti

Hřbitov s odbívající půlnocí ožívá. Nad jedním z hrobů posedává smutně svěšená tmavá postava. Zezadu se k ní přiblíží další temná silueta a starostlivě praví: „Nedělej si starosti, příteli. Hoď starosti za hlavu...”
„To bych taky rád... Hned co ji najdu.”