Stoletý bohém

Reportérka z novin přijde dělat interview se stoletým dědečkem: „Dědečku, čemu vděčíte za to, že jste se dožil sta let. Jistě jste nekouřil, že?”
„Ale omyl,” říká dědeček. „Uzený maso přece vždycky dýl vydrží. Kouřil jsem od deseti let dvacet cigaret denně.”
„Tak jste nepil alkohol, viďte?”
„Ale né. Co je v lihu, to se nezkazí. Když mi bylo patnáct, tak jsem se zpil pod obraz a od tý doby jsem nevystřízlivěl - už jsem si tu hladinku jen doplňoval.”
„Tak jste aspoň střídmě jedl, ne?”
„Co vás to napadá? Co mi chutnalo, toho jsem se přejed k prasknutí.”
„No to je neuvěřitelné,” povídá redaktorka. „Vždyť vy popíráte veškeré zásady zdravé výživy, které v našem časopise propagujeme - kouříte jak fabrika, nasáváte jak pumpa, přejídáte se... Čemu, proboha, vděčíte za to, že jste se dožil sta let?”
Dědeček se zamyslí. „No, víte, paní redaktorko, myslím, že to bude tím, že jsem se narodil v roce 1916.”