i Vtipy

„Když Jeníček s Mařenkou uviděli perníkovou chaloupku, hned museli vědět, že v ní žije ježibaba,” domnívá se Karlík.
„Jak to?”
„Jinak by už přece ten perník dávno shnil!”

Tři kluci se hádají, kdo má nejmenšího dědečka. Nejmladší řekne: „Já mám tak malého dědečka, že si stoupne pod stůl.”
A další se chlubí: „Já mám tak malého dědečka, že si stoupne pod židli.”
Třetí smutně povídá: „Já už dědečka nemám, zabil se v angličáku.”

„Měl by sis vzít příklad ze své babičky, jak je čistotná!” domlouvá Jardovi maminka.
„Dobře, tak od teďka si vůbec nebudu čistit zuby. Babička si je taky nečistí, protože má nasazovací!”

Dilema Shakespearova Hamleta bylo bít, či nebít.

„Protože je v poslední době přijímáno čím dál tím méně policistů, budeme muset zmodernizovat přijímací testy,” prozrazuje novinářům mluvčí Policie ČR.
„A padl už nějaký návrh, co by se na současných testech mělo konkrétně změnit?”
„Hovořilo se o tom, že by každý test řešilo dohromady pět uchazečů...”

Z jakých dvou slov je složené slovo tchyně?
Tchoř a svině.

„Klidně si pusť muziku,” řekla babička, „ale hlavně ji nedávej nahlas!”
„A proč?” diví se Petr.
„Protože to pak řve.”

Námořní loď zakotvila u pobřeží černé Afriky, aby doplnila své zásoby pitné vody. Námořníci se setkali s nebývalou ochotou náčelníka, který jim dokonce pomohl dopravit zásoby na loď. Kapitán mu na závěr srdečně poděkoval a věnoval pár drobností na památku, načež začal náčelník chrčet, pískat, mrmlat, prskat, kvičet, vrčet, všelijak kňourat a sténat, až najednou zčistajasna plynulou angličtinou pravil, že děkovat není zač a že on a jeho kmen rádi pomohli bílým mužům.
Kapitán byl překvapen dokonalou náčelníkovou znalostí jazyka, a proto se ho zeptal: „Kde jste se naučil tak skvěle anglicky?”
Náčelníkovi zalichotilo toto uznání a s přívětivým úsměvem nasadil opět celou škálu záhadných zvuků a pazvuků a řekl: „Naučil jsem se anglicky z rozhlasového kurzu, který vysílali na krátkých vlnách.”

Mladá slečna něco poznamenala na adresu nelibého pachu, linoucího se z úst jejího staršího milence. Zkušený ženáč nelibě prohlásil: „Každý měsíc, když dostanu výplatu, zaplatím dluhy a zbyde mi hovno. A z toho hovna musím i s manželkou vyžít celý měsíc... Tak se nediv, že mi smrdí z pusy!”

O dějepisu: „Ví někdo z vás, co se při ústupu československých vojsk stalo s pohraničními bunkry?”
Přihlásí se Jarda.
„Ano, Jardo?”
„No, já si myslím, že si je naši vzali s sebou do Prahy!”